Brněnské náměstí Svobody zdobí od soboty 18. září nové čtyřiadvacetitunové hodiny, které vzbuzují velký zájem i emoce.
Podle mnohých kolemjdoucích z nich totiž není zřetelné, jaký je čas, a navíc jim připomínají erotickou pomůcku. Zato z nich ale každý den přesně v jedenáct dopoledne vypadne skleněná kulička. Den co den na ni čekají desítky lidí.
Jedním z prvních šťastlivců, kterým se podařilo skleněnku ulovit, byl dvacetiletý Lukáš Walter z Brna. „Vystavím si ji doma na poličku. Mám ji díky tomu, že jsem přišel docela brzy,“ poznamenal nový majitel kuličky z šestimetrových hodin.
Brzký příchod je důležitý. Deset minut před „brněnským polednem“, které odkazuje k obléhání města Švédy v roce 1645, se totiž kolem díla z černé žuly začínají srocovat lidé. Někteří si hlavně přicházejí obhlédnout stroj, za který Brno utratilo dvanáct milionů korun. „Za ty peníze by měly kuličky padat aspoň každou hodinu,“ přemítal například Jiří Novotný.
Už při slavnostním odhalování nové atrakce Brna si mnozí neodpustili poznámku, že hodiny téměř neukazují čas. S tím ale jeden z jejich tvůrců Petr Kameník nesouhlasí. Každou čtvrthodinu podle něj dostatečně ukazuje holubice, která mění směr dle uplynulého času. „Minuty pak symbolizuje špice hodin, která se otočí vždy jednou za šedesát vteřin,“ vysvětlil Kameník.
Podle původního výběrového řízení, které před třemi lety vypsali úředníci magistrátu, měly hodiny plnit hned několik funkcí. Kromě ukazatele času měly mít i teploměr nebo meteostanici.
Obojí ale na žulovém obelisku chybí. „Třeba meteostanice by u takových hodin byla ošklivá,“ soudí architekt Petr Hrůša, který jako člen komise také zvedl ruku pro podobu díla, které teď dominuje největšímu brněnskému náměstí.
