Zástupy subjektů programujících firemní software začaly růst v podstatě hned po revoluci, kdy se rozjíždělo podnikání a mnoho lidí tak cítilo příležitost na nástupu počítačů v této oblasti solidně vydělat. Mnoho státních podniků mělo za komunismu vlastní počítačové středisko plné programátorů, odkud se nová generace podnikatelů v informačních technologiích postupně rekrutovala.
Jedním z nich byl i Vladimír Králíček. Před revolucí pracoval v koncernovém výpočetním středisku československého uranového průmyslu, kde se pracovalo a vyvíjelo na sálovém počítači (mainframu). Tam se potkal se svými kolegy Lubomírem Ježkem a Miroslavem Říhou. V jejich počítačovém oddělení se mimo jiné zpracovávaly mzdy pro zaměstnance, takže jakmile nastala revoluce a rozjela se vlna privatizací, měli tehdy mladí pánové jasno – zkusí štěstí s vlastním softwarem pohybujícím se právě kolem mezd, účetnictví a podobně.
Začalo to v garáži
Vznikla tak firma, jejíž název se odvodil od prvních písmen příjmení tří zakladatelů. Společnost JKR funguje dodnes, řadí se mezi pět největších dodavatelů takzvaných ERP systémů v Česku i v konkurenci zahraničních firem typu SAP a Oracle, zaměstnává asi sto lidí a Vladimír Králíček byl před dvěma lety vyhlášen IT manažerem roku. A zdá se, že tento příběh ještě nekončí.
„Měli jsme i velikou dávku štěstí,“ popisuje Králíček v jedné z kaváren poblíž pražské Národní třídy jeden z důvodů toho, proč JKR dokázalo v přetlaku podobných společností v devadesátých letech přežít v dobré formě až do dnešní doby.
Králíček během svého povídání vzpomíná na mnoho person z tuzemského IT byznysu a působí jako společensky odpovědný podnikatel, jehož hlavní motivací není jenom generovat peníze. Často se opírá o oblast vzdělávání, regionálního rozvoje a sportu a sám se v těchto oblastech také aktivně angažuje. V Příbrami, kde se jeho společnost zrodila a kde stále působí zhruba 80 z jeho stovky zaměstnanců, sponzoruje například fotbalový tým SK Spartak Příbram a pomohl postavit sportovní areál. Nutno podotknou, že ne žádným „bafuňářským“ stylem.
Pokud jméno pana Králíčka napíšete do Googlu, vyskočí vám i spojení „český Bill Gates“. To přirovnání není úplně zcestné. I on totiž, podobně jako mnozí zakladatelé Silicon Valley a počítačového byznysu vůbec, začínal se svými kolegy v podstatě v garáži. „Neměli jsme peníze ani prostory. Sehnal jsem nějaký sklad o velikosti asi třikrát čtyři metry a tam to všechno začalo,“ vzpomíná.
JKR ze začátku dělala různý software na zakázku, montovala počítače, stavěla sítě a podobně a hned se nepouštěla do vlastní aplikace. Zlom přišel až v roce 1993, kdy se v Česku zavedlo DPH, a do chodu se uvedla kompletní reforma účetnictví.
Doba Invexů
I tady se jeví výpočetní středisku uranového průmyslu jako osudové. Trojice inženýrů tam totiž potkala jednoho z velkých odborníků na tuto oblast, který jim připravil analýzu nového prostředí. „Díky práci pana Falce se nám podařilo DPH začlenit do našeho softwaru a vznikl tak účetní systém Byznys 1.0. Začali jsme s ním objíždět výstavy a ohlasy byly celkem solidní, podnikání v naší zemi tehdy bylo na vzestupu a firmy něco podobného sháněly,“ vypráví Králíček.
I tak to ale v začátcích bylo spíše živoření. „Bylo to hodně těžké. Neměli jsme třeba zkušenosti s opravou dat, pracovali jsme 18 až 20 hodin denně a pořád se to ne a ne překlopit,“ pokračuje dnes už úspěšný podnikatel. Pak ale přišlo další osudové setkání – zakázka za tehdy solidních 50 tisíc korun pro hotel v Neratovicích.
Tam se osazenstvo JKR seznámilo s člověkem, který později přešel do zprivatizovaného podniku Liberta Mělník. „Ten člověk nám pak zavolal a řekl, že by chtěl v Libertě náš software nasadit a že když se vejdeme do milionu, že si plácneme,“ popisuje Králíček první skutečně velkou zakázku. „Pak se zjistilo, že vedení v Libertě ten podnik tuneluje, takže jsme z nich peníze dlouho páčili. Nakonec se to ale povedlo a my mohli nabrat programátora a JKR se rozjela.“
Začala dobrá doba plná výstav typu Invex, PC salon a příbramská softwarová společnost solidně rostla. Do konce tisíciletí se firmě podařilo prodat 3500 licencí a původně účetní software přerostl do mnohem komplexnějšího balíku pro ekonomické záležitosti a plánování a správu zdrojů (ERP).
Nesmrtelný MS-DOS
To vše ještě běželo pod systémem MS-DOS za využití dnes již legendární databáze FoxPro od Microsoftu. Pak ovšem do podniků začala pronikat éra Windows, kterou, jak sám Králíček přiznává, JKR z počátku poněkud nestihla. „Zaspali jsme a museli jsme si máknout, protože jsme se dostali do finančních problémů, což s tehdejšími 25 zaměstnanci nebylo příjemné,“ vzpomíná dnes.
V roce 2001 tak přišel restart a kompletně nová verze softwaru napsaná pro Windows. I verze pro DOS ale ještě žila dlouhou dobu a JKR oficiální podporu poskytovalo až do roku 2007. „Na naší DOSové verzi pár zákazníků běželo ještě do nedávné doby,“ usmívá se Králíček.
JKR nyní může stát před dalším výrazným zlomem. Firemní aplikace se totiž postupně přesouvají do cloudu, což s byznysem může hodně zamávat. „Cloud je u nás rozhodně na vzestupu, ale ne zase tak zásadně, aby nás to okamžitě ohrozilo. Jsme každopádně připraveni náš software do cloudu překlopit,“ říká jeden ze tří spolumajitelů JKR.
Do podnikání JKR a jeho konkurentů promluvila i krize, která vytvořila tlak na cenu licencí za software. To už je ale údajně na ústupu a od poloviny loňského roku přišlo oživení.
Jak těžké je najít programátora
Příbramskou společnost nicméně neohrožují pouze věci jako cloud. „Potřebujeme přísun nové krve, to je ale problematické. Mladí lidé velice často chtějí všechno hned a navíc se o dobré programátory firmy přetahují,“ popisuje Králíček své zkušenosti v najímání zaměstnanců. Vývoj JKR je alokován v Příbrami, především obchodní pobočky pak má firma také v Brně, Teplicích a Praze.
Najít programátora není lehké, firmy se o ně přetahují a mladí lidé chtějí všechno hned.
S expanzí do zahraničí JKR příliš nepočítá. To, že se jí a některým dalším tuzemským firmám podařilo s tímto druhem aplikací uspět, je do jisté míry dáno popisovanou specifickou situací na tuzemském trhu. Expanze by navíc stála dost peněz. „Jít do světa je výzva, ale asi dost nerealistická,“ myslí si Králíček. „Nenajde se žádný blázen investor, který byl do toho dál desítky milionů.“ JKR navíc s penězi zvenčí nepracuje. Podíly stále vlastní tři spoluzakladatelé.
Prostor pro další působení na trhu každopádně je a JKR i nadále hledá nové lidi. Vladimír Králíček se ostatně po skončení schůzky vydává na prohlídku nových kanceláří v centru Prahy s tím, že bych v hlavním městě chtěl posílit obchod.
V příchodu cloudu vidí jako silného partnera Microsoft a jeho Windows Azure, s Microsoftem ostatně JKR spolupracuje už od začátku. A že by byznysu pomohlo také ocenění nejlepšího IT manažera roku 2012? „Je to příjemné zpestření života, ale žádná vrátka to v podstatě neotevírá,“ uzavírá Králíček s pozitivním úsměvem.
