Z Varů do Německa, Belgie nebo Francie. Podnikají na západě | E15.cz

Z Varů do Německa, Belgie nebo Francie. Podnikají na západě

Jak se prosadit v zahraničí? Návod našli také karlovarští podnikatelé.

Když s podnikáním v Karlových Varech začínali, netušili, jestli uspějí. Prorazili ovšem i na zahraničních trzích. Dnes mají o jejich služby nebo produkty zájem kromě českých investorů také klienti z Německa nebo třeba Belgie. Jedním z úspěšných, a navíc velice mladých podnikatelů, je Martin Vrbický. Vystudovaný kameraman a žák F. A. Brabce, kterého už několik let živí videoprodukce. Zahraniční zakázky zatím tvoří dvacet procent jeho práce, která není až tak romantická, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Chtějí hlavně sport

„Je to tvrdé řemeslo, které vyžaduje, aby člověk stále držel krok s technikou. Ta se totiž posouvá kupředu a trendy se mění. Každý rok přijde něco nového a člověk se musí učit nové postupy, hlavně v postprodukci,“ říká čtyřiadvacetiletý Vrbický. Pod jednou značkou spolupracuje se svým kamarádem střihačem a do budoucna by mladí muži svou firmu rádi rozšířili ještě o pražského talentovaného fotografa, se kterým momentálně navázali spolupráci. Další naděje jejich týmu zatím studuje na gymnáziu. Až školu dokončí, dveře do oblasti videoprodukce má u nich otevřené. „Točíme videoklipy, festivaly i klasické televizní reportáže. Zahraniční zakázky děláme hlavně pro weby a internetové televize. Do nich jde hlavně český sport,“ říká Vrbický a pochvaluje si podmínky, které jim jejich zahraniční obchodní partneři nabízí. Kromě toho, že jejich práci oceňují až trojnásobně větší finanční odměnou, dokáží jim zajistit i lepší bydlení nebo dopravu. Jejich volba je proto jasná. Zahraniční zakázky chtějí i nadále, ačkoli ví, že konkurence je obrovská.

Řemeslo ocení málokdo

Polsko, Švédsko, Holandsko nebo třeba Rusko. Ve všech těchto zemích znají výrobky karlovarského podnikatele Josefa Řezníčka, který si po revoluci založil truhlářskou firmu. „Podnikatelské začátky byly heroické. Dnes už bych do toho nešel,“ říká Řezníček, který svou první zahraniční zakázku získal přes spolužačku žijící v Erfurtu, kde opravoval hrázdění historických domů. Poté se jeho firma začala věnovat výrobě a montáži dřevěného nábytku do prodejen, na což se posléze nabalovaly ještě zakázky z dalších evropských zemí. Podnikání za hranicemi má však podle jeho zkušeností jedno obrovské minus. „Ztratíte českou klientelu,“ říká Řezníček, jehož firma kvůli zahraničí neměla jistou dobu na zdejší zájemce čas. Nyní už se věnuje hlavně jim. A jaký je podle jeho zkušeností český zákazník? Prý se dost liší od zahraničního. „Přetrvává tady stále zvyk, že se vše dělá melouchem,“ usmívá se podnikatel. Lidé jsou prý často překvapeni, případně se rozčílí, kolik peněz řemeslná práce stojí. Jednoduše ji ještě neumí ocenit.

S vůní segedínu

Český muzikant a česká kuchyně. Miroslav Hour před dvěma lety objevil na internetu penzion v Oberwiesenthalu, koupil ho a založil v příhraničním městečku česko-německou „kulturní buňku“. Kromě pravidelného koncertování v sále svého penzionu nabízí návštěvníkům také výstavy, které pořádá karlovarské muzeum. „Přeshraniční spolupráci s českými partnery se vůbec nebráním, pokud mi nabídnou zajímavý projekt od školství počínaje, kulturou konče,“ říká Hour
Sám pochází z německy mluvící rodiny. Jeho němečtí hosté jsou prý nadšení ze segedínského guláše i svíčkové a české knedlíky dobře znají. „Většina z lidí, kteří sem jezdí, měla babičku, která je také dělávala,“ usmívá se Hour. Mezi jeho současné podnikatelské vize patří naučná stezka po okolí městečka, kde by se zabavila celá rodina.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!