Téměř sedmnáct set lidí přijede do Frenštátu pod Radhoštěm na závod, který spolupořádá týdeník Sedmička. Závod měří sedmasedmdesát kilometrů.
Frenštátské náměstí Míru naplní v pátek 17. září dobrodruzi a příznivci extrémních závodů. A za sedm minut devět hodin večer vyrazí na pochod přes sedm vrcholů Beskyd. Většina závodníků je ze severní Moravy. Najdou se ale i takoví, kteří pojedou do Beskyd kvůli dřině, odříkání a bolesti přes celou Českou republiku. „Volali lidé ze všech koutů České republiky. Byli mezi nimi sedmdesátníci i zdravotně postižení. Přemlouvali mě, jestli bych je nemohl přihlášit, i když byla kapacita plná. Někteří mě prosili, abychom jim dovolili si vzít za parťáka psa,“ popisuje jeden z organizátorů Tomáš Janeček.
Do závodu se hlásili sportovci, ale například i manažeři, kteří nikdy netrénovali a doposud nosili denně košili s kravatou. „Telefonovala mi například sekretářka, že potřebuje přihlásit do závodu šéfa. Že tento úkol musí splnit za každou cenu. Jindy mi zase volal chlapík, který chtěl přihlásit několik zaměstnanců své firmy,“ vypráví Janeček.
Louže, bláto a tma
Na webových stránkách závodu si účastníci dávají rady a popisují své zážitky z tréninku. Někteří z nich o sobě dokonce natočili video. Sedmička se ptala účastníků, co je na závodě tak láká a proč jsou kvůli němu ochotní dva dny nespat.
„O závodě jsem se dozvěděl na internetu. Věnuju se horolezectví. Doplňkově běhám i jiné závody po horách. Takovou účast jako na Beskydské Sedmičce jsem nikde jinde nezažil,“ přiznává Jaroslav Vyčichlo, který přijede do Beskyd až z Karlových Varů.
Člen týmu Erzgebirge Outdoor chce závod hlavně dokončit. „Žádné přehnané ambice si nedávám. V Beskydech budu poprvé v životě. V Čechách jsem trénoval především v Krušných horách,“ uvádí Vyčichlo. Do závodu se hlásí i lidé, kteří v Beskydech nikdy nebyli. Například Lukáš Herčík z Tábora, který se se svým týmem Karibu 7 přihlásil do mužské kategorie hobby do čtyřiceti let. „Když jsem někdy na jaře viděl titulek v Sedmičce, hned jsem si řekl, že to zkusím. Od mala chodím po horách. V Beskydech jsem nikdy nebyl a teď si je můžu projít během jednoho víkendu,“ usmívá se Herčík. Tým Karibu 7 byl odhodlaný trasu cvičně ujít před závodem. „Nakonec z toho sešlo. Kolega říkal, že by to ztratilo punc,“ vysvětluje Herčík. Mezi účastníky pochodu se najdou i takoví, kteří jezdili trénovat přímo do Beskyd. „Vždycky jsme si vybrali určitou pasáž závodu. Nejdál v kuse jsme šli z Frenštátu pod Radhoštěm na Ostravici. Trasu známe až na Lysou horu,“ přibližuje Lenka Ryšlinková z Olomouce. Beskydskou Sedmičku absolvuje s dcerou a jejím přítelem. Obavy má pouze z nepříznivého počasí. „Déšť by nás mohl přibrzdit. Trmácet se loužemi a blátem by nebylo nic příjemného. Jinak jsem přesvědčená, že pochod dokončíme,“ vzkazuje odhodlaně Ryšlinková. Prvního ročníku Beskydské Sedmičky se zúčastní také Šárka Zajíčková z Plzně. „O závodě jsme se dozvěděli v Sedmičce. A jak jsem trénovala? V létě jsem každý den najezdila na kolečkových bruslích dvacet až třicet kilometrů,“ popisuje Zajíčková, která bude se svým týmem Malý piva soutěžit v ženské kategorii hobby nad padesát let.
Zajíčková chce sedmasedmdesát kilometrů ujít za pětadvacet hodin. „Nebudeme dělat velké přestávky, abychom nevytuhly,“ vysvětluje závodnice ze západu Čech.
Zajíčková, která má zkušenosti ze spinningových maratonů, se obává hlavně úseků z prudkých kopců. „Mám určité problémy s koleny a klouby. Proto musím být hlavně při sestupech obzvlášť opatrná. Rozhodně si nemůžu dovolit tyto části běhat,“ konstatuje Zajíčková.
Trénink v Tatrách
Na start sedmasedmdesát kilometrů dlouhého pochodu se postaví také Pavel Šraier z Břeclavi. „Říkali jsme si, že už nám začíná růst bříško. Proto se přijedeme do Beskyd trochu provětrat,“ vtipkuje Šraier.
Přípravu na pochod nepodcenil. „Dvakrát jsem si do Beskyd zajel. Trať jsem si rozdělil na dvě poloviny. Poctivě jsem prošel každou z nich. Přitom tu druhou jsem šel sám a dokončoval ji v noci, kdy už byla tma,“ vrací se Šraier k přípravě na závod.
Kromě túr po trase Beskydské Sedmičky se Šraier snažil trochu potrénovat i na Slovensku v Tatrách. „Byl jsem tam jen na pár dní, ale už je tam dost sněhu. Proto jsem chodil spíše po nižších horách,“ konstatuje Šraier.
Domácí barvy bude hájit tým z Frenštátu pod Radhoštěm Meccanica aeronautico ve složení Vojtěch Graf a Robin Kolek. „Na Beskydskou Sedmičku jsme se přihlásili z hecu. Poslali jsme přihlášku a pak už nebylo cesty zpět,“ směje se Graf. Členové týmu Meccanica aeronautico využili toho, že pochod odstartuje z města, ve kterém bydlí.
„Trať jsme si jednou prošli až po Lysou horu. Šli jsme i v noci a přesvědčili se, že to není zase tak hrozné, jak jsme si původně mysleli. Občas jsme si trénink zpestřili běháním po horách. Abychom to měli těžší, vzali jsme si i dvacet litrů vody do batohu,“ prozrazuje Kolek.
Organizátor závodu Libor Uher radí méně trénovaným, že by si měli udělat v polovině závodu aspoň čtyřhodinovou přestávku na spánek. „Bez pauzy to nepůjde. Je to náročné,“ vysvětluje Uher. Před startem se svými kolegy procházel celou trasu a odstraňoval popadané větve. Závod je náročný i proto, že se jde částečně v noci. Především za deště jsou pak některé úseky nebezpečné. „Cesta z prvního vrcholu Javorníku je kamenitá. Když bude mokro, bude to klouzat. Další náročná pasáž je cestou na Smrk. Ani ten, kdo dojde na Lysou horu, nemá vyhráno. Nejhorší je Travný. Je to nejstrmější kopec, zarostlý vysokou trávou,“ upozorňuje Uher.
Přímo ze závodu přinese Sedmička reportáž v dalším vydání a také na webu www.sedmicka.cz.
