Své probuzení z deliria popisoval poeticky. „Myslel jsem si, že jsem v nebi. Ve vykachličkované cimře byl se mnou spolunocležník v pokročilejším stadiu střízlivění, který v bílém ústavním rouchu chodil kolem dokola a vypadal jako anděl,“ vyprávěl tehdy čerstvě promovaný inženýr Mirek, který tehdy nebyl ještě natolik škrobený, aby se styděl za to, že se halt jednou napil „nad Míru“. Hladinu alkoholu v krvi pak už prý vždy i v těch nejvypjatějších chvílích dokázal udržovat pod hranicí totální ztráty koncentrace. Záchytka ho nicméně poznamenala natolik, že svou bílou kocovinu z anonymní Prahy dává k lepšímu dodnes. Stát se to může každému. Berouňané, radujme se. Pro tuhle zkušenost možná už brzy nebudeme muset dojíždět do daleké Příbrami za doprovodu policejní eskorty.
Záchytka
Kamarád mi kdysi vyprávěl svou zkušenost ze studií, kdy přebral na „mejdanu“ a skončil na záchytce.
