Před několika lety bylo pěstování orgánů náplní sci-fi tvorby, nyní je spíše otázkou, co ještě lze vypěstovat.
Moderní lékařství a genetické inženýrství se dostalo do fáze, kdy se nedočkavě čeká na provedení klinických testů transplantace vypěstovaných orgánů přímo na lidech a schválení patřičnými etickými komisemi. Transplantace jsou však relativně mladým oborem, který se rozvíjí teprve od poloviny padesátých let minulého století. Kromě zdokonalování metod a posouvání hranic směrem ke složitějším a významnějším orgánům však potíž odjakživa představoval fakt, že zmíněných orgánů je nedostatek.
V roce 1997 svět šokovala fotografie laboratorní myšky, která na svých zádech měla lidské ucho. Lékaři jí pod kůži voperovali chrupavčitý podklad v naději, že v živém organismu před transplantací „dozraje“. Pokus se zdařil a slabší povahy si musely zvykat na novou realitu: zvěř je optimální pěstební prostředí.
Lékařská věda za další desetiletí urazila ohromný kus cesty, díky pochopení schopností kmenových buněk vědci pracují na pěstování už nejen zmíněných uší, ale i cév, svalů a hlavně orgánů.
Včera došlo k dalšímu posunu hranic nemožného. Lékaři z Dětské nemocnice ve Filadelfii se pochlubili, že mají funkční umělou dělohu, v níž dochovali velmi mladé embryo jehněte. Zvíře bylo uzavřeno v pytli ze speciálního plastu, elektrolytický roztok simuloval plodovou vodu, hadice nahradily pupeční šňůru a plíce matky vystřídal okysličovací ventilátor s krevní pumpou.
Toto umělé prostředí skýtá naději, že předčasně narozeným dětem do 25. týdne těhotenství se radikálně zvýší šance na přežití. Zároveň se otevírají dveře k reálnému pěstování živých organismů, možná rovnou naklonovaných lidí.
Pakliže se ženy mužům smály při oznámení schopnosti lékařů vypěstovat spermie z kožních buněk a tvrdily, že muži už nebudou zapotřebí, vyvstává nyní otázka, kterým směrem se posune role ženy a zdali do budoucna nepozbude na významu samotné těhotenství.
