Odborníci vstřikovali lidské kmenové buňky do prasečích embryí. Díky tomu vznikla první částečně lidská a částečně lidská embrya. Tento kontroverzní výzkum by v budoucnu mohl zachránit život tisícům lidí, kteří potřebují transplantaci.
Tato hybridní embrya zatím obsahují jen relativně malé množství lidské tkáně. Odborníci nicméně doufají, že jednoho dne bude možné pěstovat celé orgány pro potřeby transplantace.
Ke stvoření dotyčné „chiméry“ bylo zapotřebí průběžně vstřikovat lidské kmenové buňky do prasečích embryí. Takto upravená embrya byla následně implantována do prasnice, kde se vesele vyvíjela. Selátka z nich ale nevznikla – po 28 dnech totiž došlo k jejich odstranění.
„Byla to dostatečně dlouhá doba na to, abychom se mohli pokusit pochopit jak se lidské a prasečí buňky míchají a současně nemuseli řešit žádné etické otázky,“ vysvětlil hlavní autor studie, Juan Carlos Izpisua Belmonte.
Vědci použili několik druhů lidských kmenových buněk, aby zjistili, kterým se bude dařit nejlépe. V této pomyslné soutěži nakonec zvítězily takzvané pluripotentní kmenové buňky.
„Našim dalším úkolem je zlepšit efektivitu a navést lidské buňky k tomu, aby v prasatech vytvořily zvláštní orgány,“ uzavřel Belmonte.
Netřeba asi dodávat, že podobné experimenty v mnoha jedincích vzbuzují značné znepokojení. Někteří se obávají toho, že pokud by naší DNA bylo použito příliš, mohlo by vzniknout například prase s lidskou tváří – i když taková možnost není příliš reálná.
Na druhou stranu, jen ve Spojených státech amerických kvůli nedostatku náhradních orgánů umírá 12 lidí denně.
