Z množství zajímavých pamětihodností regionu vybrala Sedmička sedm historických pokladů regionu, které se dají navštívit jen během turistické sezony.
Zámek Libochovice
(okres Litoměřice)
Otevřeno: duben–říjen
www.zamek-libochovice.cz
Národní kulturní památka dochovaná v téměř neporušené raně barokní podobě podle projektu italského stavitele Antonia della Porty, obklopená zahradou z konce 17. století ve versailleském stylu, rodiště J. E. Purkyně.
Z legend: Zámecké kouzelné zrcadlo navrací mládí. Žena, která se do něj podívá, zůstane navždy mladá. Kouzlo však má moc jen do té doby, než žena pohlédne do jiného zrcadla.
Zámek Velké Březno
(okres Ústí nad Labem)
Otevřeno: duben–říjen
www.zamek-vbrezno.cz
Jeden z nejmladších, nejmenších a nejpůvabnějších zámků v České republice, postavený po roce 1841 pro nejvyššího purkrabího Českého království Karla Chotka. Původní klasicistní podoba zámečku se radikálně změnila nákladnou přestavbou mezi lety 1885–1910. Zámecký exteriér dotváří krásný, krajinářsky cenný park.
Z historie: Na konci devatenáctého století na velkobřezenském zámku pobývala také Žofie Chotková, vnučka zakladatele zámku. Později se stala manželkou následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d´Este a byla spolu s ním v roce 1914 zastřelena při sarajevském atentátu.
Hrad Házmburk
(okres Litoměřice)
Otevřeno: duben–říjen
www.hrad-hazmburk.cz
Zříceninu gotického hradu z konce 13. století charakterizují dvě vysoké věže, okrouhlá Černá a čtverhranná Bílá věž, postavené při rozšiřování hradu po roce 1335. Na hradě bývala významná alchymistická laboratoř. Dnes je možné vystoupit na rekonstruovanou Bílou věž, ze které je nádherný výhled na značnou část Českého středohoří.
Z legend: Pod hradem jsou prý vytesány podzemní místnosti. Vztahují se k nim mýty o skrytých sklepeních se sudy výborného vína, hlídanými třemi mužíčky.
Za letních nocí se může objevit bílá paní Lucie s krvavou skvrnou na hrudi. Po každém vzdechu nad její nešťastnou láskou jí skane z prsou drobná krůpěj krve. Kam dopadne, vyroste rudý kvítek.
Podzemí hradu je údajně spojeno tajnými zděnými chodbami s hrady Košťálovem a Budyní. Podle některých pověstí podzemí skrývá poklady.
Zámek Duchcov
(okres Teplice)
Otevřeno: duben–říjen
www.zamek-duchcov.cz
Ze středověké románské tvrze vznikl přestavbami renesanční i barokní zámek s klasicistní úpravou fasády z počátku 19. století. Areál ozdobený sochami Matyáše Brauna tvoří dominantu města.
Z historie: Zámek je známý v celém světě jako poslední životní zastávka Giacoma Casanovy. Pokoje jsou zařízené tak, jak byly v době svůdníkova života. Je tu jeho ložnice, ukázka rukopisu i křeslo, v němž 4. června 1798 zemřel.
Zámek Ploskovice
(okres Litoměřice)
Otevřeno: duben–říjen
www.zamek-ploskovice.cz
Překrásný barokní zámek obklopený rozlehlým parkem. Doložená linie bohaté minulosti Ploskovic sahá až do 13. století, kdy je zmiňuje nejstarší souvislá česky psaná věta, uvedená v zakládací listině litoměřické kapituly. Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského. Ploskovický zámek stojí na okraji terénního zlomu proměněného v terasu, proto vypadá ze severu jako dvoupatrový a z jihu jako třípatrový. Zlom vyrovnávají architektonické skvosty, umělé vodní jeskyně zvané grotty.
Z legend: V hodině půlnoční bloudí kolem cesty k zámku loupeživý rytíř, kdysi prokletý oloupenou hraběnkou. Jeskyně u zámku, v níž protéká voda, je strašidelná a za temných nocí se zde objevují nejrůznější přízraky.
Jedenkrát v roce ovšem přichází i dobré zjevení – na blaho svého lidu dochází dohlédnout duch Dalibora z Kozojed, vůdce vzpoury zdejších poddaných na konci 15. století.
Zámek Benešov n. Ploučnicí
(okres Děčín)
Otevřeno: duben–říjen
www.zamek-benesov.cz
Areál Horního a Dolního zámku a přilehlý farní kostel Narození Panny Marie tvoří jeden z nejzajímavějších komplexů renesanční zámecké architektury v Čechách. Dolní zámek je přístupný od roku 1961. Vážněji jej neohrozil ani požár v roce 1969, na který doplatila zdejší etnografická expozice Národního muzea. Brány Horního zámku se turistům otevřely až po rozsáhlých rekonstrukcích v roce 1999.
Z historie: Dějiny zámku jsou součástí historie rodu Salhausenů, který přišel do Čech na počátku 16. století. Vzhledem k tomu, že oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence a později je obývali pouze vrchnostenští úředníci, vyhnuly se přestavbám a uchovaly si jedinečnou renesanční podobu. Právem nosí přízvisko „perla saské renesance“.
Hrad Střekov
(okres Ústí nad Labem)
Otevřeno: duben–listopad
www.hradstrekov.cz
Mohutná zřícenina gotického hradu z počátku 14. století, jehož silueta je již po staletí symbolem města Ústí nad Labem. První zmínky o Střekově jsou z roku 1319, kdy král Jan Lucemburský rozhodl postavit nad řekou Labe strážní stanici, jež by zajišťovala bezpečnost labské plavby. Od roku 1563 vlastnili hrad Lobkowiczové. Od konce 17. století ale nebyl Střekov trvale obydlený. Romantickou hradní zříceninu obdivoval básník Goethe, skladatel Richard Wagner, Karel Hynek Mácha nebo malíř Ludwig Adrian Richter. V roce 1992 se restitucí vrátil hrad Lobkowiczům a ti jej úspěšně provozují. Z hradu je krásný výhled na labské údolí.
Z historie: Dějiny hradu jsou plné bájí a strašidel. V roce 1842 však očití svědkové líčí skutečnou „záhadnou postavu v bílém, která se za úplňku procházela po hradbách“. Jak se ukázalo, přízrakem byl mladý hudební skladatel Richard Wagner oděný do prostěradla. Právě na Střekově složil báseň, jež se později stala podkladem pro libreto známé opery Tannhäuser.
