Umělé vlny, venkovný bazén, minigolf, saunu, restauraci a spoustu dalších věcí nabízí plovárna v Bavorské Rudě. Ovšem jen na internetu. Ve skutečnosti je před areálem metrová závěj sněhu a po návštěvnících ani památky. Letos by se bazén dočkal pátého výročí slavnostního znovuotevření. Místo bavorských klobás je však atrium plné nepořádku.
Milion a půl je pryč
Bazén, který nechali už jednou bavorští radní zavřít kvůli nedostatku peněz, slavnostně otevřeli na sklonku roku 2005. Tehdy na otevření přispěl Plzeňský kraj padesáti tisíci eury (skoro půl druhého milionu korun), ještě tentýž den však Němci prodali plovárnu za symbolické jedno euro švýcarské firmě Mehmann. Ta se měla o bazén starat, jenže celý podnik zbankrotoval a na jaře následujícího roku byl bazén opět uzavřen. Co bude s areálem dál, neví ani sám starosta Bavorské Rudy Thomas Müller. Městu se sice podařilo získat areál zpátky od švýcarské společnosti, nyní ho ale využívá jen jako skladiště laviček.
„V současné době nemáme peníze na to, abychom bazén znovu otevřeli a ani budoucnost tomu není nakloněna kvůli značnému odlivu lidí z Bavorské Rudy. Navíc nedostatek peněz už začíná pomalu trápit i bazén ve Zwiesselu,“ tvrdí německý starosta. Kde je ale padesát tisíc eur z peněz Plzeňského kraje?
„Šlo nám především o podporu turistiky na Šumavě a o zachování plovárny. Ty peníze byly dar městu na obnovení provozu. Proto jsme je po krachu švýcarské firmy nechtěli zpátky,“ tvrdí dnes už bývalá náměstkyně hejtmana Olga Kalčíková. Ve snaze zachránit, co se dá, přišla německá radnice s nápadem, že by bazén živila z turistických poplatků, jako je například vzdušné. Nápad ale vyšuměl do ztracena.
Zapomeňte na ostudu
O tom, že uzavřenou budovu ani nikdo nehlídá, se přesvědčili redaktor a fotograf Sedmičky, když se jim podařilo částečně proniknout do areálu nechráněným průplavem do venkovního bazénu. Odtud se dostali až ke dveřím k hlavnímu krytému bazénu. Tady strávili zhruba půl hodiny, aniž by si jich kdokoliv všiml. Další zajímavostí je také to, že podle internetových portálů, které zvou do bavorské plovárny, se někteří turisté do příhraničního městečka dokonce chystají.
„Vůbec jsem nevěděl, že je na hranicích bazén. Přitom Železnou Rudu znám. Musíme se tam jet někdy podívat,“ tvrdí zcela vážně Miroslav Soukup, který do internetové knihy návštěv psal koncem loňského roku, tedy více než tři roky po definitivním uzavření plovárny. „Vás ta ostuda ještě zajímá?“ kroutí hlavou Marie Mašková.
„Ano. Chybí nám tady koupání. Sice můžeme jít někam do hotelu, ale to jsou malé bazény. Takže už jsme si zvykli jezdit do Zwiesselu. Ale v létě jsme byli zvyklí chodit do Bavorské Rudy pěšky a pak zase zpátky. Teď musíme na plovárnu jezdit autem,“ dodává. A němečtí turisté? Směrem k bazénu jen ukazují neslušná gesta a nevěří, že si tam ještě někdy zaplavou.
