Žďáráci, černobílá kronika města
Novou výstavu ve Tvrzi nemůže propásnout žádný žďárský patriot. Na fotkách uvidí několik generací Žďáráků a také místa, která z okresního města dávno zmizela a uvolnila místo jiným stavbám v éře bujícího socialistického realismu. Lidem se brány Regionálního muzea otevřou poprvé 14. června a přístupná bude výstava až do září.
„Výstava Žďáráci navazuje na úspěšnou výstavu fotek Viléma Frendla, kterou jsme tady měli před třemi roky. Ta lidi hodně zaujala,“ říká průvodkyně Kamila Dvořáková.
V Regionálním muzeu teď bude k vidění přes šest set fotek, které zobrazují obyvatele Žďáru od nejstarších dob až po rok 1989.
„Panoptikum tváří“ zahrnuje ty nejchudší, ale také měšťany, kterým kromě továrny patřilo i několik domů. „Na jedné z fotek je továrník Josef Vašátko poté, co skolil jelena. Ve své době to byl nejbohatší člověk ve městě,“ upozorňuje hlavní autor výstavy Miloslav Lopaur. Na výstavě bude podle něj vidět, jak lidé žili, jak vypadali, jak se oblékali a v jakém prostředí působili.
Z panelů a vitrín budou na dnešní Žďáráky vzhlížet i známé „figurky“ své doby. Třeba potulný flašinetář, kterému říkali Rájeckej, posluha z Hotelu u nádraží František Houf či kapelník František Kheil a další nepřehlédnutelné postavy starého Žďáru.
Ale pracovníci muzea vystaví i fotky, které svůj příběh a popisky zatím nemají. A budou spoléhat na pomoc návštěvníků. „Očekáváme, že spousta anonymních fotek dostane díky pamětníkům popisky,“ doufá Dvořáková.
Stejně jako při Frendlově výstavě se dá očekávat velký ohlas. „Výstava bude zajímat lidi ze Žďáru bez ohledu na věk a na to, jestli se tady narodili, nebo se sem přistěhovali. Dříve narození si jistě zavzpomínají, mnozí se na fotkách najdou nebo uvidí svoje rodiče,“ dodává Lopaur.
