Málokdy jsme v českých zemích svědky tak úzkého spojení firemní image s aktivním výtvarným umělcem jako v případě Zdenka Rykra a čokoládoven Orion. A tak i když měl tento předčasně zesnulý malíř (1900–1940) retrospektivu v roce 2000, není na škodu znovu připomenout jeho tvorbu oscilující mezi uměleckým hledačstvím a svědomitým užitým uměním výstavou a knihou Zdenek Rykr a továrna na čokoládu (nakladatelství Kant).
Odkazy na román Roalda Dahla jsou ne zrovna zdařilým oslím můstkem, vždyť spíše než klasická kniha a pozdější film jsou českému návštěvníku bližší stále dobře známé výtvarné prvky z čokoládových výrobků, ať to je slavná čtyřcípá hvězda, nebo na světové výstavě v Barceloně v roce 1929 oceněný obal na tyčinku Kofila.
Nikdo dnes neví, jak je možné, že si slavná čokoládovna z Vinohrad produkující více čokolády než celé Švýcarsko, vybrala za svého výhradního grafického designéra dvacetiletého studenta dějin umění, který měl za sebou pár propagačních plakátů a jednu výstavu linorytů a grafik. Mohl za to jeho reprezentativní vzhled, když od mládí chodil v luxusních anglických oblecích? Odvaha šéfů továrny přinesla ovoce – výrobky Orionu s Rykrovými obaly pronikaly do celého světa a okouzlily i výtvarnou kritiku. Autor se při jejich tvorbě volně pohyboval od art deco estetiky přes figurální motivy až ke geometrické abstrakci. Za vším pak stálo pečlivé pozorování výtvarných kultur z celého světa. Všimli jste si, že ornamenty na Kofile jsou zřejmě náznakem arabského písma?
Snaha neustrnout u jednoho přístupu byla patrná i na Rykrově volné tvorbě, kterou v hektickém tempu zvládal paralelně s prací pro čokoládovnu. Kurátor a autor knihy Vojtěch Lahoda poukazuje dokonce na úzkou souvislost mezi oběma těmito liniemi. Kritika však byla k Rykrovým obrazům mnohem méně shovívavá. Přestože stále ještě ve studentském věku vystavoval jako host Tvrdošíjných, jeho experimenty a hledání často budily nedůvěru. Malíř se stále hledal a většinou nenacházel, avšak některými – obvykle těmi nejméně přijímanými – projevy daleko předběhl svou generaci. Jeho plastiky z odpadků neměly ve své době obdoby a směs vážného myšlenkového podloží s až infantilními výtvarnými gesty (Krajina se zajícem) může rezonovat s nejmodernějším uměním dneška.
Výstava ve Veletržním paláci se svědomitě snaží zachytit rozličné aspekty malířovy tvorby včetně pláten jeho výtvarných souputníků či rekonstrukcí nedochovaných plastik, ale teprve text knihy Vojtěcha Lahody vysvětlí všechny souvislosti mezi sbírkou obalů na začátku expozice a jednotlivými obdobími malířovy tvorby.
Zdenek Rykr a továrna na čokoládu
(Národní galerie – Veletržní palác)
Výstava končí 28. srpna
Hodnocení: 70 %
