Zdolávají balvany. Bez jištění

U Lužnice kolem Harrachovky je balvanů ráj. Slouží k boulderingovému lezení.

Jsou přitisknuti ke kusu skály, jako by ji chtěli celou obejmout. Navzdory zemské přitažlivosti stoupají bez jištění vzhůru po nerostu. Nevisí přitom ale desítky metrů vysoko. Bouldering je lezení po větších kamenech, které je oblíbené i v údolí Lužnice.
„Máme tady zatím pět sektorů. Napočítal jsem sedmasedmdesát šutrů a něco kolem dvou set směrů,“ popisuje Jiří Slaboch z táborského lezeckého oddílu.
Tahle místa k boulderovému lezení se nacházejí v úseku od čističky až za most u Harrachovky. Balvany jsou očištěné od mechu a lezci na nich značí šipky, které vedou různě těžkými směry.
Zkusit si je může prakticky kdokoliv. Samozřejmě na vlastní nebezpečí. Jsou lezci, kteří se věnují převážně boulderingu, jiní ho mají jako zpestření. „Asi nejzásadnějším vybavením jsou kvalitní lezačky. Kroky na balvanech nejsou tak lehké, jako třeba v delších úsecích na skále, takže člověk nemůže mít třeba klasické tenisky. Také je zapotřebí větší síly,“ upozorňuje Slabý.
Lezci si pod sebe dávají buď kobereček, nebo měkké podložky – „bouldermatky“. Žíněnky nejsou prý podmínkou, ale je to tak přeci jenom bezpečnější. „Nejde ani o žádnou výšku. Kameny, které využíváme, mají maximálně tak kolem tří metrů. Pod každým je srovnaný i dopad do hlíny,“ říká lezec, který nedávno u řeky pořádal Lopattyho memoriál. Recesistický název vzpomínkové akce vznikl tak, že lezci zakopali někde v dopadu pod balvanem lopatu, a už ji nenašli. „Na memoriálu byl třeba Martin Spilka, který patří ke špičce v bouldrech. U jednoho balvanu tipuje, že má obtížnost tak 8A, což je vyšší standard. Jmenuje se Pod jezevčí skálou a je zhruba v půlce svahu směrem od rohu mlýna. Ale dají se najít daleko jednodušší výlezy,“ říká Slabý. Podle něj snad není v jiném českém městě možnost dojít za dvacet minut pěšky z centra do podobné oblasti, jako je u Lužnice. S boulderingem u Tábora prý začalo pár lidí, mezi které patřil třeba Marek Bláža nebo Jan Doudlebský, asi největší lezecká ikona v Táboře. „Bylo to někdy v devadesátých letech. Pak zájem na nějakou dobu utichl a posledních pět let se kameny začaly zase čistit. Teď jich je tak proti původním dvakrát víc a další ještě určitě přibudou,“ myslí si Slabý. Do Tábora na ně jezdí bouldeři například z Českých Budějovic, Pelhřimova nebo i z Prahy.
Na extrémnější výstupy se v nejbližší době Slabý nechystá. „Stavím teď dům, takže mám na nějakou dobu vystaráno,“ směje se. Jenom vzpomínat zatím může třeba na výlet do Jordánska, kde byl s Cyrilem Kratochvílem.