Narodila se na Sahaře a procestovala už pěkný kus světa.
Bude mít dobré vzpomínky na Jihlavu, která se stala na pár měsíců její další zastávkou?
Několik dnů po příjezdu do tohoto města její zdejší pronajatý byt vykradli zloději.
Djemila Djeddaoui přišla vloupáním o všechny své věci. „Zůstalo mi jenom to, co jsme měla oblečené na sobě,“ říká drobná černovlasá žena. Svědkové zloděje viděli, byl to prý mladík s tetováním.
„Ztratila jsme hlavně adresář s kontakty, to mě mrzí. Ale na Českou republiku naštvaná nejsem,“ říká a vrtí rozhodně hlavou.
Na Vysočinu přijela jako rodilá mluvčí učit učitele francouzštinu. Je jí třiatřicet let a jako učitelka jazyků procestovala už mnoho zemí. Vysočina ale představuje její prakticky první setkání ze zemí někdejšího východního bloku.
Jak na ní zapůsobila povaha lidí z Vysočiny? „Jste plaší, rezervovaní. Jinde jsou otevřenější lidé. Nemůžu se tady s každým začít volně bavit, jako třeba v Mexiku nebo v Jeruzalémě – tady se lidi bojí se seznámit nebo se s někým na ulici dát do hovoru,“ všimla si.
Djeddaoui se narodila v Alžírsku, ale když jí byly dva roky, tak se její širší rodina přestěhovala do Paříže, protože dědeček byl důstojníkem ve francouzské armádě.
Rodina se ale do alžírské Bossaady pravidelně vrací, žije tam dosud Djemilina babička. „Poušť je magické místo, moc ráda se tam každý rok vracím, k té krajině mám hluboký vztah,“ přiznává Djeddaoui.
Učitelka už na svých pracovních pobytech poznala řadu zemí na celém světě, oblíbila si například Santo Domingo v Dominikánské republice, kam jezdí každý rok na dovolenou.
Je vášnivá cestovatelka, usadit se a založit rodinu jí nepřitahuje. „Nechci se vdát, mít děti, budovat domácnost. Neláká mě to, a tenhle postoj sdílí hodně francouzských dívek mé generace, které studují a cestují,“ říká.
Z České republiky před příjezdem znala jméno Karla IV., plánuje se podívat do Prahy na Karlův most a na Hrad. Zná spisovatele Milana Kunderu. „Ale on je občanem Francie,“ upozorňuje. A možná pro mnohého překvapení: je sama autorkou už tří knih a zná venkovskou spisovatelku z Telčska Vlastu Javořickou! „Znám ji asi proto, že se pokládám za feministku a Javořická je feministickou spisovatelkou,“ vysvětluje.
Považuje se za marxistku, i když pokus o praktické zavedení socialismu na vlastní kůži nezažila. „Nemyslím si, že by Marxovy ideály byly v tomto světě uskutečnitelné, ale jsou mi blízké.“
