Ze Žďáru odešly stovky lidí

Město Žďár chudne. Alespoň podle počtu lidí. Za posledních deset let zmizely podle statistických údajů téměř dva tisíce obyvatel. Ještě v polovině roku 2005 na městském úřadě evidovali 23 949 lidí, v půlce letošního března už to bylo jen 22 546 občanů.
„Rapidní odliv už se zastavil, troufám si říct, že město má nejhorší za sebou,“ tvrdí žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Minusovými čísly se ale trápí i jinde. S odcházejícími lidmi totiž odchází i část jejich daní.

Podle Českého statistického úřadu ze čtyřiatřiceti měst na Vysočině loni přibylo obyvatel jen v deseti sídlech. Podle jihlavského sociologa Daniela Hanzla mohou za migraci lidí z měst hlavně dva faktory. „Mluví se o odlivu mozků, kdy lidé odcházejí z měst do ještě větších měst hlavně za prací. A pak je druhá situace, kdy se lidé stěhují na venkov. Pozemky, které výhodněji než města nabízejí obce v okolí, lákají hlavně střední vyšší třídu,“ uvádí sociolog Hanzl.

Starostka nevěřila

Úbytek se týká i Nového Města na Moravě, které se stále drží nad hranicí deseti tisíc obyvatel. Číslo z konce roku 2009 mluví o 10 380 lidech. „Že bychom meziročně klesli o víc než tři sta obyvatel, to se mi nezdá,“ reagovala novoměstská starostka Zdeňka Marková.

Když si čísla dohledala, uznala, že tomu tak skutečně je. Podle Markové je problémem i nový zákon o evidenci obyvatel i to, jak si lidé přihlašují trvalé a přechodné bydliště.
Novému Městu by problémy hrozily, pokud by kleslo mezi města pod deset tisíc obyvatel. Tedy do jiné kategorie pro příjem peněz z daní.

„Ale kupovat si lidi kvůli tomu, aby se zvedly daňové příjmy města, rozhodně nebudeme,“ naráží Marková na nedávný „projekt“ krajské Jihlavy, která se snažila přehoupnout přes výhodnou padesátitisícovou hranici.