Podle Lenky Šindelářové z oddělení Consulting & Research DTZ se požadavky na „zelenou“ certifikaci začínají objevovat v požadavcích firem hledajících nové kanceláře velmi často a s vysokou váhou důležitosti. „Developeři na tento trend v poptávce reagují velmi flexibilně. Jen v Praze se nyní ve fázi výstavby či rekonstrukce nachází téměř 124 tisíc metrů čtverečních kanceláří, které by měly být certifikovány některou z uznávaných mezinárodních metod. Do roku 2013 budou o některý z certifikátů usilovat kancelářské projekty se souhrnnou plochou přesahující 400 tisíc metrů čtverečných.“ Podle nejnovější studie mezinárodní poradenské společnosti DTZ, zaměřené na “zelené“ či „šetrné“ budovy, certifikace nezohledňují pouze úspornost spotřeby energií, ale rovněž produkci CO2, postupy a materiály využité při stavbě a v neposlední řadě i upřednostnění hromadné dopravy a jízdních kol před automobily. Úspora energie je jednou z podstatných částí hodnocení, certifikace se ovšem věnují komplexně i ekonomickým, ekologickým a sociálním kritériím.
Podle DTZ není pochyb o tom, že kromě nájemců “zelených“ budov budou stále bedlivěji sledovat tento trend i investoři: “zelené budovy“ pro investory totiž představují nižší riziko. Předpokládá se, že budou do budoucna konkurenceschopnější při opětovném pronájmu než necertifikované budovy, hrozí menší riziko zastarání a budou také lépe plnit stále náročnější požadavky kladené českou a evropskou legislativou. O výhodnosti zelených budov z hlediska developerů, nájemců (provozní náklady) i koncových investorů svědčí i kvantifikovatelné benefity: podle studií publikovaných americkou Radou pro šetrné budovy bývá v těchto objektech spotřeba energií nižší o 24 až 50 procent, produkce CO2 o 33 až 39 procent, spotřeba vody o 40 procent a objem pevného odpadu až o 70 procent. Převedeno na provozní náklady to znamená úspory kolem 8 až 9 procent, naopak hodnota nemovitosti se „zelenou certifikací“ zvyšuje v průměru o 7,5 procenta, návratnost investice se zlepšuje o 6,6 procenta. Ze statistik vyplývá rovněž o 3,5 procenta lepší poměr obsazenosti nebo o tři procenta vyšší realizované pronájmy. Pro české prostředí je zatím velmi těžké určit kvantifikovatelné přínosy vzhledem k tomu, že se nacházíme teprve na začátku rozvoje výstavby zelených budov a chybí dlouhodobé zkušenosti.
Zmíněné nákladnější vstupy na straně developerů zelených budov se mohou promítnout i do relativně vyššího nájemného v porovnání s konvenčními budovami. Nájemci však pragmaticky stále častěji sledují celkové náklady zahrnující kromě nájemného i poplatky za služby a energie. A právě nižší poplatky za služby a spotřebu energií nabízené zelenými budovami plně kompenzují i možné zvýšení nájemného. Proto jsou “zelené budovy“ na trhu nemovitostí plně konkurenceschopné. Vedle ekonomické stránky je především pro korporátní nájemce podstatné rovněž posílení image a spojení s programem sociální odpovědnosti firem. „I proto mezi nájemci zelených budov figurují často mezinárodní firmy, kde je tento přístup součástí celkové filozofie. Mezi významné korporátní nájemce se strategií zaměřenou na zelené budovy v České republice patří například Siemens, Komerční banka, Vodafone, GlaxoSmithKline nebo Alpiq,“ doplňuje Lenka Šindelářová.
Nejde ovšem jen o imageové hledisko: nájemci, a tudíž i zaměstnavatelé, jsou si vědomi toho, že zelené budovy znamenají díky příjemnějšímu a zdravějšímu prostředí také motivaci pro pracovníky. Zpráva z roku 2007 YouGov poskytuje přehled o nejdůležitějších prioritách zaměstnanců: nejvýše hodnotili komfort pracovního prostředí, teplotu a osvětlení, což se ukázalo dokonce důležitější než dostupnost. Podle studií BCO Guide z 2009 je v zelených budovách nárůst produktivity práce o 25 až 30 procent a úspory s tím spojené dokonce převyšují úspory provozních nákladů.
