Zemědělci zatím právo na přednostní nákup půdy nezískají

Zemědělci, kteří hospodaří na státní zemědělské půdě, přednostní právo na její odkup zatím nezískají. Vláda se rozhodla rozhodnutí o příslušných novelách zákonů odložit. "Existují pochybnosti o kompatibiltě s evropským právem," řekl premiér Petr Nečas (ODS). Novely, které vláda projednávala, přitom měly zamezit tomu, aby půdu jako první nakupovaly osoby, které neprovozují zemědělskou výrobu.

Podle premiéra Petra Nečase budou ještě příslušné novely z hlediska evropského práva prozkoumány. Novely mají zabezpečit prodej zemědělských pozemků subjektům, které hospodaří na minimální výměře 10 hektarů nejméně po tři roky. Navrhované změny mají sjednotit podmínky pro převody zemědělské půdy na farmáře a zamezit tomu, aby ji přednostně získávali nezemědělci. Plnění nových podmínek ze strany zemědělců by měl podle návrhu kontrolovat Pozemkový fond (PF) ve spolupráci s ministerstvem zemědělství (MZe). Návrh byl podle předkládací zprávy k materiálu předkládán v rozporu s ministerstvem financí (MF), které požaduje návrh zcela přizpůsobit devizovému zákonu, který ruší omezení pro nabývání zemědělské půdy. Obdobné připomínky jako MF uplatnil také úřad vlády, který navíc požaduje revizi většiny ustanovení zákona jako celku. MZe a PF však protiargumentovali specifičností režimu prodeje státní půdy. Koncepce přednostního prodeje pouze českým občanům za specifických podmínek byla schválena už v roce 1999 a nikdy prý nebyla zpochybněna. Obsáhlejší novelu nelze podle MZe navíc akceptovat, neboť by nebylo v souladu s listopadovým usnesením vlády.

Zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům si vyjednalo Česko při vstupu do Evropské unie, výjimka skončí letos v květnu. Až do konce dubna obyvatelé unie zemědělskou půdu v ČR kupovat nesmějí, desítky tisíc hektarů však již přesto vlastní zahraniční firmy, které mají v zemi sídlo, stejně jako občané EU, kteří na území ČR již tři roky pobývají a hospodaří. Kabinet koncem loňského listopadu přijal novelu devizového zákona, která prodej půdy cizincům umožňuje. Zároveň uložil ministerstvu zemědělství (MZe) aby připravilo legislativní změny upřednostňující při budoucím nákupu půdy na ní již hospodařící farmáře. Novela devizového zákona již prošla prvním čtením ve sněmovně, ke schválení ji koncem března poslancům doporučil sněmovní zemědělský výbor. Rozpočtový výbor doporučil novelu schválit jen se změnou v účinnosti. Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů, z toho 262 tisíc představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z toho převoditelných je 148 tisíc hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících ne na vlastní, ale pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století. Sousední Slovensko, které si sedmiletý zákaz nákupu půdy zahraničními fyzickými osobami při vstupu do Evropské unie také vyjednalo, požádalo na rozdíl od ČR o prodloužení omezení. Stejný postup jako východní soused Česka zvolily Maďarsko, Litva a Lotyšsko.