Porodit první dítě ve třiceti by ještě před patnácti lety znamenalo pro ženu společenské trauma. Od začátku letošního roku však v břeclavské nemocnici rodilo devadesát šest žen, které počaly svého prvního potomka po třicítce. Nejstarší z nich bylo devětatřicet let. Rodit později je zkrátka nový fenomén.
Existenci tohoto trendu potvrzuje břeclavský gynekolog Miloslav Janulík. „Věk žen, které se rozhodly rodit později, se zvyšuje. Je to ale naprosto přirozené. Ženy si chtějí vybudovat kariéru, a když se na první porod cítí až třeba ve třiceti, nevidím v tom žádný problém,“ myslí si Janulík.
Tvrdí zároveň, že společnost nemůže apelovat na matky, aby rodily dříve. „Není k tomu žádný důvod. Každá žena se stejně rozhodne, jak bude chtít a nikdo nemá právo jí do toho mluvit,“ je přesvědčený gynekolog.
Jen v roce 2007 rodilo na jižní Moravě po třicítce téměř pět a půl tisíce žen, což byla skoro polovina všech rodiček. Poměr třicetiletých matek se podle lékařů dále zvyšuje. „Čekala jsem prostě na ten správný čas. Navíc s manželem jsme se poznali, až nám bylo oběma po třicítce. Nechtěla jsem mít dítě jenom tak s někým. Krom toho mě bavila moje práce a chtěla jsem se v ní rozvíjet,“ popisuje své důvody k pozdějšímu otěhotnění čtyřiatřicetiletá Milada Jáchymová z Kyjova.
Podle Michaely Bartošové z brněnského Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti mají ženy určité podmínky, které musí být splněny ve chvíli, kdy se chtějí stát matkami. „Na jednu stranu jde o podmínky racionální, které podléhají určité přípravě a plánům. Patří mezi ně především materiální a finanční zabezpečení, bydlení, ale také správný věk a částečně i vhodný partner.
Druhý typ podmínek naopak spadá do roviny emocionální a pudové. Jedná se o těžko ovlivnitelné pocity, instinkty nebo pudy, které mohou přicházet a odcházet nezávisle na plánech a představách jednotlivých žen. To znamená takzvaný mateřský pud nebo pocit připravenosti a touhy po dítěti, který je posledním impulsem ke konečnému rozhodnutí stát se matkou,“ píše Bartošová ve svém výzkumu o ženách po třicítce.
Starší a vyrovnanější
Psycholožka Marcela Langová-Šindelářová tvrdí, že ženy s mateřstvím nemají kam spěchat. „Ve dvaceti letech máte sice z narození miminka radost, ale současně máte nesplněné touhy a přání, které musí počkat. Starší maminky jsou vyrovnané a mateřství si užívají,“ myslí si Šindelářová.
Matka nad třicet let si podle ní po porodu mnohem silněji uvědomuje křehkost lidského života. „Je více odpovědná a váží si toho, že se jí dítě narodí. Jen se to nesmí přehánět. Starší maminky mají někdy tendenci být příliš úzkostlivé, někdy jsou ve stresu i v době těhotenství, protože se bojí, že to nevyjde. Ty mladé to neřeší,“ dodává Šindelářová.
Vedení břeclavské nemocnice ale upozorňuje na početnější potíže. „Z biologického hlediska a zkušeností lékařů první mateřství ve vyšším věku vhodné není, protože úměrně s ním narůstá i riziko možných komplikací hlavně z důvodu onemocnění civilizačními chorobami,“ poukázala na možná rizika mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová.
