Žijí ve slavných, krásných vilách. Někdy to ale není žádný med | E15.cz

Žijí ve slavných, krásných vilách. Někdy to ale není žádný med

Pět desítek nejatraktivnějších domů vybrali autoři do knihy Slavné vily Ústeckého kraje. Devět z nich stojí v Litvínově, Mostě a Chomutově.

Chomutovsko, Mostecko / Šumenské údolí v Litvínově zdobí Rieckenova vila. Obrovský dům si nechal postavit továrník Heinrich Riecken. Podle Jaroslava Zemana, který ve vile bydlel od padesátých let, odjel Riecken pár let po válce do Kanady. „V přízemí žil on, nahoře v patře starý pán. Byl válečný invalida, proto nejsou v patře nikde prahy. Kolečkové křeslo je dosud na půdě. Tam byly byty pro služebné.

Jako mladík jsem se do jednoho nastěhoval, když jsme měli děti, přesídlili jsme do přízemí,“ vzpomíná Zeman na život „na zámku“ v bytě o rozloze přes sto metrů.

Zajímavý život Rieckena i architektura domu učarovala autorům publikace Slavné vily Ústeckého kraje. Snažili se volit stavby, které mají zajímavý příběh. „Řada vil je opuštěná, což je výsledek vysídlování po válce. Někteří majitelé utekli už před válkou,“ upozorňuje na často pohnutý osud původních obyvatel Tomáš Pavlíček, editor publikace.

Bydlení v krychli

Jednu z mála chomutovských funkcionalistických vil by nezasvěcení přehlédli. Nenápadný dům Trude Ritterové ve Stromovce u vlakového nádraží se stal domovem manželů Šulcových. Podle autorů knihy se stavitel nechal inspirovat německou architekturou. „To je v chomutovském kontextu svým způsobem ojedinělé, a to tím jak architektura důsledně sleduje funkcionalistické důrazy. Přesné plánování, hygieničnost, otevření interiéru do venkovního prostoru, situování obytných částí k jihu,“ popisuje Tomáš Pavlíček v kapitole věnované tomuto domu.

Lékařský pár Miroslav a Eva Šulcovi dispozice vily využili dokonale. Z jedné bytové jednotky si udělali ordinaci. „Dům je postavený dobře. Udělali jsme i zimní zahradu. Výborně se tam chladí pivo,“ pochvaluje si Šulc. Jeho dnes již dospělá dcera ale měla kvůli funkcionalistickému domu v dětství jiné zážitky. „Ve škole se mi děti smály, že bydlíme v ošklivém hranatém baráku,“ říká pobaveně Patricie Gillová. „Zajímali jsme se i o původní majitele. Ritterova dcera se po válce provdala do Rakouska a dům přenechala nemocnici,“ zjistila si Eva Šulcová.

Zvědavost panovala i u příbuzných Ritterů. „Jedna moje pacientka se mě ptala, jestli si vilu může vyfotit. Mám hodně kytek a lidé si je fotí, neměla jsem nic proti. Pak se ukázalo, že jde o vnučku Ritterové a chce snímek poslat tetě do Rakouska,“ vzpomíná na překvapení Šulcová.

Poslední kamna

Pro poválečnou dobu typickým způsobem se do secesní Fialovy vily v Litvínově ve Vinohradské ulici dostala rodina, v níž vyrůstala i Anna Zusková. „Z našeho domu udělali knihovnu, nastěhovali nás sem. Jsem z osmi dětí, proto tatínek nechtěl do činžáku, aby nemusel neustále řešit spory,“ vysvětluje Zusková. Tehdy byly kolem další secesní stavby, nezbyla po nich ani památka. Možná i proto autoři knihy neopomněli vyzdvihnout krásu tohoto malého domku. „Na celkovém zacházení s ornamentem je vidět, že autor spojuje dvě tradice secesní tvorby - florální a geometrickou,“ upozorňuje Pavlíček na práci architekta Franze Totzauera.

Dodnes Zusková vzpomíná, že v každé místnosti byla kachlová kamna. „Chvíli nám trvalo, než jsme se v nich naučili topit. Podařilo se mi zachránit jen jedny. Ráda bych uchovala vše krásné na domě, ale stojí to spoustu peněz,“ krčí rameny třiasedmdesátiletá žena.

Nepraktická krása

Podobně jako Anna Zusková se do chomutovské Smeibidlovy vily dostala rodina Jiřího Bálka. Z jeho původního domova město zřídilo jesle. „Tehdy to tu vypadalo jinak, za námi kopec, všude kolem stromy. Stavitel byl pekař. Potom se o dům staral správce, nebo spíš nestaral. Dům hrozně zpustl, všude popraskaly trubky,“ vzpomíná Jiří Bálek.

Smeibidlova vila vypadá, jako by do svého okolí vůbec nepatřila. Kolem plotu vede rušná silnice, všude jsou paneláky. Rozvlněná střecha domu patří spíše do pohádky. V prostorách za kulatými okny by si každý představoval romantická zákoutí. „Vypadá to krásně, ale je to nepraktické pro dnešní dobu. Třeba výklenky s okny, tam nic nedáte,“ podotýká Bálek. S manželkou už by bydlení ale neměnil, i když ho některé věci kolem domu mrzí. „Měli jsme špaletová okna. Byla nádherná. Na terasu vedly skládací třídílné dveře. Jenže teď na ni nemůžeme vůbec chodit, jaký je od silnice hluk,“ povzdechl si Bálek.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!