Marie Soudková prožila na jabloneckém sídlišti Žižkův Vrch v podstatě celý dospělý život. V šedesátých letech minulého století byly totiž betonové „králíkárny“ jedinou možností pro mladé rodiny.
„Pamatuji se, jak jsme na byt v paneláku čekali jako na smilování. Bydleli jsme s dětmi ve starém domku s rodiči manžela. A soužití dvou generací nefungovalo tehdy a nefunguje ani dnes,“ myslí si Soudková.
Na sídlišti prožila Marie Soudková dobré i zlé. Bahnité okolí rozestavěných domů i první léta, kdy na sídlišti fungovala dětská hřiště a okolí v létě zalévala svěží zeleň. „Zato podzim a zima byly na sídlišti depresivní. Šeď a nic, jen šeď. Ale naučíte se v tom žít,“ vysvětluje Soudková.
Přešla léta šedesátá, sedmdesátá i osmdesátá. Paneláky začaly stárnout mnohem rychleji než cihlové domy. A peněz od státu se nedostávalo. Začaly vznikat nebo se rozšiřovat bytová družstva, města se bytů i celých domů začala zbavovat, prodávala je mnohdy hluboko pod cenou. A tak na sídlišti zůstala i Marie Soudková. „A skoro jistě tady i dožiju,“ směje se stále vitální paní.
Liberecká šeď
Jednadvacet let žije v bytě na největším libereckém sídlišti Dobiášova, oficiálně Rochlice, Daniela Miroczková. „Mám štěstí, že bydlím v krajním domě a koukám na okolní kopce. Lidé, kteří žijí uprostřed sídliště, to mají hrozné, koukají z bytu do bytu. To bych nesnesla,“ řekla Miroczková a poukázala tak na jeden z největších problémů sídliště, kde žije zhruba deset tisíc lidí.
Další, co obyvatelům sídliště vadí, je nedostatek parkovacích míst, ošklivá zákoutí, odpadky a špína mezi domy nebo málo koutků pro děti. Po trávnících se válí odpadky a prázdné plastové i skleněné lahve. Ještě větší hromady odpadků lidé naházeli do nedalekého podchodu pod silnicí.
Stejný názor má další obyvatelka Dobiášovy Ilona Pokorná. „Za deset let, co tady žiji, se v okolí našeho domu vůbec nic nezměnilo. A pokud ano, tak k horšímu,“ řekla Pokorná. Hřiště zarůstají trávou a keři, ve kterých se povalují odpadky. Chodníky se rozpadají, neopravili je i několik let. Místní štve i to, že přichází o poslední kousky zeleně v okolí. „Na několika posledních zelených plochách postavili další paneláky. Sice tam rostly jen nálety, ale člověk si alespoň mohl odpočinout koukáním na stromy a trávu. Teď všude kolem stojí další krabice,“ zlobí se Pokorná.
Bandy na sídlištích
Party teenagerů ničí lavičky nebo odpadkové koše, pokřikují na lidi nadávky a vyhrožují jim. Podle Jany Kotkové dokonce jedna ze sousedek zvažuje, že se kvůli tomu z Rochlice odstěhuje.
Z podobných důvodů nechce třeba pouštět dceru samotnou ven mezi paneláky ani Pokorná. „Mezi domy se občas poflakují opilci ze zdejších hospod,“ vysvětlila Pokorná.
Strach nahánějí lidem také některá místa v Jablonci nad Nisou. Místem, kudy Jablonečané po setmění raději neprochází, je třeba parčík na sídlišti Mšeno u školy v Mozartově ulici.
„Stahují se tam různí opilci a feťáci, nechodím tam ani ve dne. To aby se člověk bál, že v lepším případě zakopne o někoho opilého a v horším případě dostane klackem po hlavě a okradou ho,“ zhodnotila mšenský park Marie Rychterová, která bydlí poblíž. Ještě před několika lety prorokovali mnozí ekonomové a sociologové zkázu sídlišť. Předpovídali, že se stanou ghetty, kam budou města odsunovat problémové obyvatele.
Vylepšení? Jen slupka
A dnes? Šedivá sídliště mizí. Místo toho začínají hrát všemi barvami, které skrývají důkladné zateplení a rámují nová, většinou plastová okna. Vchody již nejsou ostudou, ale chloubou. „Dnes vypadá spousta panelových domů hezky z venku, pod slupkou je to ale daleko horší. Technický stav je velmi špatný,“ uvedl architekt a proděkan Technické univerzity Liberec Jiří Suchomel. A paneláky vskutku chátrají. Navenek i uvnitř je možná vše čerstvě natřeno, problémy se ale skrývají ve výtahových šachtách a stupačkách. „Zastaralé jsou výtahy, vodovodní rozvody i elektřina. A právě rekonstrukce výtahů jsou opravdu drahé. Než se to opravdu změní, potrvá to roky,“ říká ředitel správy Stavebního bytového družstva Bižuterie Stanislav Karpíšek.
Které sídliště v Liberci a Jablonci je nejhorší? Piště na redakceliberec@mf.cz
