Zlín rozjíždí miliardové investice

Rozvoj průmyslu a urbanismu ve Zlíně je nerozlučně spjat se založením obuvnické továrny Tomáše Bati v roce 1894. Po první světové válce zde dal vybudovat proslulé zahradní město a od roku 1926 i moderní centrum města.

Završením předválečné éry byla stavba správní budovy firmy Baťa, dominanty města s výškou přes 77 metrů a jedinečnou kanceláří umístěnou ve výtahu. Zlín byl v této době nazýván „Mekkou moderní architektury“ či „Městem století“, kde si dveře podávali významní architekti. Valašská metropole se postupně stala i centrem vzdělávání, když zde byly zřízeny reálné gymnázium, obchodní akademie a průmyslová škola. Po roce 1989 bylo ve Zlíně například vybudováno moderní Kongresové centrum a založena Univerzita Tomáše Bati.

Uznání za celkový rozvoj se město dočkalo v roce 2009, kdy bylo prohlášeno evropským kulturním dědictvím. Se svými v současnosti 80 tisíci obyvateli tak vyčnívá nad ostatními městy v regionu. Přestože zde došlo k zániku či silnému útlumu nosné obuvnické a strojírenské výroby, tradice v podnikání přežívá. Ve městě působí řada významných průmyslových podniků, mezi nimi výrobce obráběcích center Tajmac-ZPS nebo lesnická společnost CE WOOD. „Zlín byl významné průmyslové město, které má doposud silný pracovní potenciál. Navíc je zde univerzita, tedy potenciál mladých lidí a šance rozvoje dalšího podnikání v nových oborech,“ míní hlavní architektka Zlína Dagmar Nová.

#####Revitalizace a dostavby

Město hodlá pokračovat v průmyslové tradici, když podpora bude směrována především menším a středním podnikům. „Poloha města neumožňuje vznik velkých průmyslových zón,“ poznamenává Nová. Dále chce radnice podporovat vědu a výzkum s ohledem na Univerzitu Tomáše Bati a její zaměření na moderní technologie, ekonomiku, multimediální komunikace, informatiku, humanitní vědy i logistiku a krizové řízení. „Předpokládá se i velké procento zaměstnanosti ve službách,“ doplňuje. Další stavební rozvoj určí právě vznikající nový územní plán města, který řeší plochy pro různé typy výstaveb. Plánuje se revitalizace a dostavba stávajících komplexů a okolních veřejných prostranství.

„Zlín je významný po stránce architektury a urbanismu. Je z velké části zahrnut do památkové zóny, řada objektů je kulturními památkami, proto je velmi důležité chránit toto kulturní a historické dědictví,“ naznačuje architektka. Velké projekty, ať už se týkají občanské vybavenosti, jako jsou supermarkety, obchodní centra, bytové domy, sportovní a kulturní stavby, byly v převážné míře uskutečněny v uplynulém desetiletí. Přesto se další služby pro obyvatele rozšiřují, například obchodní dům CENTRO Zlín v Malenovicích přistavuje nové prostory, které budou zákazníkům k dispozici nejpozději v červnu. Investice přijde na přibližně 50 milionů korun. V hlavní budově je hobbymarket, hypermarket a přes 40 dalších obchodů zaměřených hlavně na módu a volný čas. Ve druhém objektu, jehož se přístavba týká, sídlí například prodejci nábytku, koberců či vybavení koupelen. Provozovateli nově postavených obchodů budou společnosti, které ve svém oboru patří mezi nejvýznamnější na našem trhu.

#####Univerzita největším investorem

Ve městě se však chystají další velké projekty. „Největším investorem pro nejbližší období bude pravděpodobně Univerzita Tomáše Bati, která by v letošním roce měla začít realizovat tři projekty celkem za přibližně 1,7 miliardy korun,“ vyčísluje Nová. Univerzita zahrnuje i vědeckotechnický park, který firmám nabízí zázemí pro spolupráci zejména při vývoji plastů, technologií jejich zpracování a dále v potravinářství. Souběžně dále pokračuje i individuální bytová výstavba, která však v loňském roce v kraji klesla. Dokončeno bylo 1403 bytů, což bylo o čtvrtinu méně než před rokem. Počet zahájených bytů klesl o 5,5 procenta na 1228. Podle Českého statistického úřadu bytová výstavba v regionu klesá od vypuknutí hospodářské krize a některé developerské projekty se stavbařům stále nedaří zcela prodat.

#####Baťova továrna zavoní kulturou

Další významné investice míří na území bývalého továrního areálu. V jeho východní části se konečně stabilizovaly majetkové poměry a noví majitelé plánují revitalizaci budov, infrastruktury a zároveň veřejných prostranství. Zóna je již od roku 1998 v územním plánu vedena jako smíšená funkce města, kde by měla být místo výroby občanská vybavenost, byty a obdobné stavby. Značné investice budou muset směřovat do zastaralé infrastruktury, komplikace však přináší množství různých vlastnických vztahů v území, kde město vlastní například jenom část komunikací.

„Pokud by se všechny tyto investice měly uskutečnit, bude to v řádu desítek miliard korun,“ tvrdí architektka. V současné době se zde má začít realizovat projekt Zlínského kraje, a to Krajské kulturní a vzdělávací centrum. Vznikne rekonstrukcí poválečných budov bývalé Baťovy továrny a začít sloužit veřejnosti by mělo v polovině roku 2013. Krajská rada vyhlásila veřejnou zakázku na dodavatele stavby, jejíž náklady dosahují téměř 900 milionů korun. „Projekt může být realizován i díky významné podpoře z evropských strukturálních fondů, a to ve výši 500 milionů korun,“ uvedl hejtman Stanislav Mišák.

Obě budovy někdejšího továrního areálu stojí nedaleko autobusového a vlakového nádraží. V budoucnu poskytnou zázemí Krajské knihovně F. Bartoše s integrovaným informačním centrem turistického ruchu, Krajské galerii výtvarného umění a Muzeu jihovýchodní Moravy. Všechny tři instituce nyní sídlí v nevyhovujících prostorách. Budovy jsou zchátralé, organizacím navíc nevyhovují ani z kapacitních důvodů.

#####Zlepší se dopravní situace

Zlínsko se v následujících letech dočká také zlepšení silniční sítě. Chystá se například další rozšíření komunikace I/49 mezi Zlínem a Otrokovicemi, které má být dokončeno na podzim příštího roku. Práce na druhé etapě budování čtyřpruhu od konce zlínského sídliště Malenovice po nájezd na vozovku I/55 začnou v druhé polovině letošního roku a vyžádají si celkem 585 milionů korun. Stavbaři nyní již pracují na první etapě v úseku ulic Mlýnská a Husova, kde práce skončí letos na podzim. V dalších letech se mají oprav dočkat i další silnice, které nyní slouží jako objízdné trasy. Motoristy čeká také rekonstruovaná silnice mezi Zlínem a Uherským Hradištěm. V předchozích letech se vybudovala například i okružní křižovatka ve Zlíně U Majáku.