Zlín, to je „okolí Kroměříže”

Průvodce o Zlínu píší málo. A některé radí návštěvníkům města nesmysly.

Nikdy jindy nebývá ve Zlíně tolik turistů jako poslední víkend v srpnu, kdy jsou ve městě automobilové závody Barum rally. V té době jsou plné hospody a přibývá návštěvníků památek. Ale pokud se turisté řídí informacemi z průvodců, mohou se docela podivovat. Místo slibované kavárny na terase s výhledem je čeká posilovna. Jinde se zase něco o Zlíně dočtou v kapitole Okolí Kroměříže.

Mate například průvodce Zlínský kraj, který vydalo nakladatelství Freytag & Berndt v roce 2006. „Dnes je hlavním společenským střediskem města hotel Moskva, v prvním a druhém poschodí jsou restaurace, kavárny, bary a společenské místnosti, v jedenáctém poschodí se nachází vyhlídková terasa a taneční kavárna,“ píše Freytag & Berndt.

Proslulá kavárna fungovala ve třicátých letech, když hotel otevřeli. Teď je střecha zastavěná a hoteloví hosté se mohou kochat výhledem jen od posilovacích strojů nebo z vířivky.
„Průvodce naopak zapomínají na dominantu Zlína, budovu číslo 21,“ upozorňuje ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová.

Průvodce z nakladatelství Freytag & Berndt obsahuje i další nepřesnosti. Láká například do muzea Samohýl motor veteran, které je už nějaký čas pro veřejnost zavřené, nebo dokonce do zbourané Lesní kavárny architekta Ivana Bergmanna.

Nesedí ani letopočty. „Na konci druhé světové války byl roku 1945 Zlín poškozen bombardováním a o rok později došlo ke znárodnění Baťových závodů,“ píše průvodce. Americké bombardéry ale město poničily už na podzim 1944 a stát továrnu znárodnil hned v květnu 1945.

Neexistující restaurace

Průvodce Dorling Kindersley Česko & Slovensko, který vyšel v němčině, stojí jedna-dvacet eur. O Zlíně jsou tu jen dva odstavečky, připomínají Baťu a funkcionalistickou architekturu města. A jako rodáka slavného anglického dramatika Toma Stopparda, na kterého průvodce v češtině zapomínají.

Přestože se německý průvodce z roku 2008 chlubí na obálce nejnovějšími údaji, doporučuje například návštěvu restaurace Záložna s krásným velkým akváriem a exotickými rybami. Ta už ale několik let neexistuje, místo ní turista na náměstí Míru najde nákupní centrum Zlaté jablko a multikino.
Pár odstavců věnoval Zlínu i Beadeker Česká republika z loňského roku, který krajské město zařadil do kapitoly Okolí Kroměříže.

Podle průvodců se Zlín chlubí stavbami slavného francouzského architekta Le Corbusiera. „Tomáš Baťa přivedl do Zlína vynikající světové architekty – Le Corbusiera, F. I. Gahuru, V. Karfíka, M. Lorence, J. Kotěru. Ti vyprojektovali řadu funkcionalistických staveb se společným znakem, kterým byl železobetonový skelet vyplněný režným zdivem, případně sklem. Tak vznikala radnice, Velké kino, zlínský mrakodrap,“ píše Cestovní kniha vydavatelství Soukup & David z roku 2007.

Skutečnost je taková, že Le Corbusier pro Zlín nevyprojektoval vůbec nic. Ve Zlíně sice byl, líbilo se mu tady a udělal náčrtek sídlišť s monumentálními betonovými činžáky, které by postavil na kopcích kolem údolí Dřevnice ze Zlína až do Otrokovic. U Bati, který prosazoval rodinné domky, ale nepochodil. Zlínskou radnici sice navrhl Gahura, ale s funkcionalistickou architekturou tato budova nemá nic společného.

Zapomněli na mrakodrap

Některé průvodce dokonce opomíjejí hlavní dominantu Zlína, budovu číslo 21. Přitom Zlíňané by turisty poslali hlavně tam. „Najdou tu třeba naprosto výjimečnou pojízdnou kancelář ve výtahu nebo terasu na střeše, z níž je úžasný výhled na město. Zajímavá je celá architektura budovy a výhodou je, že je velkoryse otevřená veřejnosti. Myslím si, že v budoucnu se podobným lákadlem mohou stát i stavby architektky Jiřičné,“ říká ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Daňová. Druhé místo v žebříčku zlínských zajímavostí podle ní patří zoologické zahradě a zámku Lešná.

Ve stejném pořadí jmenovala obě místa i Marta Novotná ze Zlína. Má přátele po celé Evropě, a když za ní někdo přijede, zavede ho nejdřív na terasu Baťova mrakodrapu. „Taky bych návštěvníky vzala na koncert Filharmonie Bohuslava Martinů. Je to kvalitní orchestr a zve si zajímavé sólisty. Není tu ani jazyková bariéra, hudbě rozumí každý,“ dodává Novotná.