O Valticích se dnes mluví jako o hlavním městě vína. Jelikož Znojmo je druhé největší město v Jihomoravském kraji, nelze se divit, že se zase o něm hovoří jako o moravském velkoměstě vína. Město je však schopno nabídnout mnohem více než víno.
Procházka městem
Naštěstí z bohaté historie zůstalo ve městě a okolí až překvapivě „bohaté“ množství cenných památek. Společně s několika novodobějšími či přírodními zajímavostmi jich zástupci města vyzdvihují 77 (jako 77 divů města Znojmo). Procházíte-li pozorně náměstími a uličkami starého města, vynoří se dávné časy snad přikaždém kroku a je lhostejno, že i nová moderní doba občas dá o sobě vědět.
Jelikož výčet památek a zajímavostí, které stojí za to vidět, je veliký, představme jen ty opravdu unikátní. Nejstarší a nejvýznamnější památka – románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny – není z hlediska Česka nijak výjimečná, ale vnitřní výzdoba ano. Velmi vzácná malba inspirovaná byzantským uměním má demonstrovat nároky znojemských Přemyslovců na knížecí stolec českých zemí.
Mimořádně unikátní je rozsáhlé bludiště podzemních chodeb a sálů pod celým areálem starého města. Sloužilo jako úkryt obyvatel v případě dobytí města.
Na kraji dnešního Znojma v Příměticích nechali zase jezuité vystavět největší vinný sklep na světě. Délka hlavní chodby dosahuje 110 metrů. Mimochodem v této bývalé vsi má památník Prokop Diviš, který právě zde v roce 1754 sestrojil první bleskosvod v Evropě.
Bez vína to nejde
Znojmo je předně srdcem vinařské podoblasti, která je právě po něm pojmenovaná. Nejlépe se zde daří bílým odrůdám jako Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Muškát moravský, Rulandské šedé a bílé a Müller Thurgau. Právě první tři jmenované odrůdy si vybrali vinaři ze Znojemska jako nejtypičtější odrůdy oblasti a vytvořili s nimi (první v České republice) apelační systém VOC Znojmo (víno originální certifikace). Touto značkou se mohou pyšnit jen vína ze znojemské podoblasti, která splní přísná kritéria. Své (informační) centrum pro veřejnost umístili v gotické Vlkově věži, která je součástí historického opevnění. Zde lze tato vína ochutnat a případně koupit.
Ale i samostatně některá vinařství z blízkého či vzdálenějšího okolí nabízejí své produkty k ochutnání či koupi na různých místech města. Několik větších má i svůj hotel.
Když velkoměsto vín, tak i nevětší vinobraní – alespoň na Moravě. Pokud se rozhodnete navštívit Znojmo v půlce září, zažijete opravdu velmi pompézní svátek vína - vinobraní. Celkově se pořadatelé snaží proměnit v tu dobu město ve středověkou obec. Základním pilířem slavnosti je téměř pětisethlavý historický průvod krále Jana Lucemburského.
Aktivněji do okolí
Asi nejlákavější výlety jsou k hojným vinařským sklípkům v okolí. A odměnou nemusí být jen dobré víno, ale například nezapomenutelný zážitek z exkurze některých historických vinných sklepů kolem Nového Šaldova, které jsou ručně vydlabány v písečném podloží.
Cílů pro pěší či cyklistické výlety je samozřejmě mnoho. Například nedaleko Znojma se rozkládá nejstarší a asi nejznámější viniční trať u nás, Šobes. Díky své poloze na jižním úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje má specifické mikroklima a vína z této vinice patří mezi velmi ceněná. Nachází se v lokalitě Devět mlýnů uprostřed Národního parku Podyjí. Takže i cesta k ní je velmi příjemným zážitkem.
Poslední léta se řeka Dyje stala splavnou a stále více vodáků ji přichází vyzkoušet. Ze Znojma lze doplout až k nádrži Nové Mlýny.
Bohatá historie
Historie města Znojma je výjimečně bohatá a mnohdy zasahovala významně do dění celého státu. Jen několik málo ohlédnutí:
- Po smrti knížete Břetislava I. (+1055) se Znojmo stalo sídlem údělných přemyslovských knížat. Dvěma z nich se podařilo usednout na pražský vladařský stolec. Byl to Konrád I. a především Konrád Ota Znojemský (1189-1191).
- Za Přemysla Otakara I. (+1230) se již královské město stalo nejmohutnější pevností na jižní hranici přemyslovského státu.
- Znojemský minoritský klášter byl na téměř dvacet let místem posledního odpočinku Přemysla Otakara II. (+1278)
- Roku 1308 se smlouvou, uzavřenou na znojemském hradě, Habsburkové zřekli svých nároků na český trůn a tím měl Jan Lucemburský volnou cestu stát se českým králem. Za jeho vlády bylo městu uděleno mimo jiné právo pro obchod s vínem.
- Smrtí císaře Zikmunda ve Znojmě v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.
- Na zemském sněmu konaném v roce 1535 ve Znojmě bylo přijato moravské zemské zřízení a na sněmu v roce 1628 bylo přijato pro Moravu Obnovené zřízení zemské, jež uzákonilo dědičnost Habsburků na českém trůně.
