Zůstanou strážníkům koně?

Kůň je jedním ze symbolů Pardubic. Je v městském znaku, Velká pardubická šíří slávu města i za hranicemi a ze sedla na pořádek dohlíží i městští strážníci. Podle kritiků je však jízdní oddíl zbytečný luxus.

Vraníci Eda, Ota, Ruda a bělouš Béďa jsou chloubou pardubické městské policie. Starokladrubští hřebci budí respekt na demonstracích a strážníci na nich hlídkují v odlehlých, těžko přístupných a nepřehledných částech města. Pardubané se s nimi však setkají jen vzácně. Některým členům opozice se to přestává líbit a navrhují jízdní oddíl zrušit. „Jízdní policie je zbytečný přepych. Mělo by se uvážit, jestli ji raději nezrušit a strážníkům místo koní nedat kola a motorky, alespoň by je bylo víc vidět v ulicích,“ říká sociálně demokratický zastupitel Jindřich Tauber.

Podle něj je nejviditelnější aktivitou čtveřice koní účast v různých soutěžích. „Mělo by o nich být vědět v ulicích a ne aby jezdili po soutěžích. To mi v době, kdy v městské pokladně nejsou peníze skoro na nic, připadá neúčelné,“ dodává Tauber.

V Pardubicích koně hlavně hlídkují

Toho, že strážníky na koních běžný občan téměř nepotká, si už všimli i další obyvatelé Pardubic. „Ani si nevzpomínám, kdy jsem viděla strážníka na koni naposledy. Možná při průvodu k výstavě Kůň v akci. Je ale možné, že nechodím do míst, kde denně hlídkují,“ říká třeba Markéta Jeníková. Stejnou zkušenost má i Pavel Veselý. „Je příjemné je potkat. K městu, které má ve znaku koně, to určitě patří. Dává mu to takovou starosvětskou atmosféru. Škoda, že je není vidět tak často,“ všímá si Veselý.

Podle ředitele pardubické městské policie Petra Kvaše mají koně práce dost a strážníkům poskytují jedinečné služby při hlídkování v zahrádkářských a chatových koloniích.
„Strážník v sedle mohutného kladrubáka má o desítky metrů větší rozhled než jeho pěší kolega. Kůň budí respekt u případných pachatelů a umožňuje policistům poměrně rychle reagovat na situaci. Do centra, na chodníky a rušné silnice, se však pochopitelně nehodí,“ říká Kvaš. Podle něj jsou koně neocenitelní při akcích, kde se sejde velké množství lidí.
„V davu se jízdní strážník dostane všude, kam potřebuje. Před koněm se dav automaticky rozestupuje, zatímco auto velké skupiny lidí zpravidla ignorují,“ dodává Kvaš.

„Šetřit se dá jinde,“ tvrdí Stříteský

Městkou pokladnu čtyřnozí pomocníci stojí kolem tří set tisíc korun ročně. Radní a bývalý primátor města Jiří Stříteský, který se o vznik jízdního oddílu v Pardubicích nejvíce zasadil, hájí i účast na soutěžích.

„Naši koně se účastní dvou akcí ročně. Považuji to za reprezentaci města a příležitost k porovnání úrovní jednotlivých jízdních policií. Podle mě to městskou pokladnu zase tolik nestojí. Šetřit by se dalo na úplně jiných věcech,“ tvrdí Stříteský.
Jízdní oddíly má v současnosti v České republice pouze šest měst, například Praha, Ostrava nebo Brno. V Praze a v Ostravě jsou jízdní policisté navíc nasazovaní při demonstracích extrémistů a proti výtržníkům při fotbalových utkáních.