Po čtvrt roce opět přichází období revize makroekonomických prognóz. Ty oficiální z dílny ministerstva financí či centrální banky budou teprve zveřejněny, my v Komerční bance jsme nové výhledy publikovali včera. Co se za poslední tři měsíce změnilo a jak to ovlivnilo předpoklady letošního makroekonomického vývoje v tuzemsku?
Česká ekonomika v závěru loňského roku znatelně zpomalila. Recese německého průmyslu, kterou vidíme již od poloviny roku 2018, začala české průmyslníky dohánět. S touto situací však předchozí prognóza počítala, důvod měnit růstové vyhlídky tak nebyl. Po loňském růstu HDP o 2,4 procenta i nadále pro letošek předpokládáme 2,0 procenta. Strašit recesí je tak naprosto zbytečné.
Tou nejzásadnější změnou od poslední prognózy je bezesporu kurz koruny. Ta začala na přelomu roku rychle posilovat a atakovat nejsilnější úrovně za posledních zhruba sedm let. Hlavní příčinou je především nárůst tržních úrokových sazeb a zatraktivnění úrokového diferenciálu. Obecně k optimismu na trzích přispělo opadnutí klíčových loňských rizik – obchodních válek a tvrdého brexitu. Z domova se za hlavním faktorem tlačícím na vyšší úrokové sazby schovávala zrychlující inflace.
Inflace se v posledních měsících loňského roku dostala nad horní hranu tolerančního pásma, když prosincový meziroční růst spotřebitelských cen činil 3,2 procenta. Centrální bankéři se tak nacházejí ve velmi nekomfortním rozhodovacím prostředí. Naše inflační prognóza ukazuje, že v dalších měsících půjde inflace dále nahoru. Kulminaci čekáme v dubnu nad úrovní tři a půl procenta. Takto vysoko byla inflace naposledy v roce 2012. Následně ale zamíří poměrně rychle dolů. V průměru letos bude činit tři procenta. I když ČNB bude v pokušení sazby zvýšit, my počítáme pro letošek s jejich stabilitou.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
