Únorové zasedání přineslo změnu v tónu komunikace ČNB. To se velmi rychle projevilo i v tržních očekáváních. Centrální banka předpokládá pouze jedno zvýšení sazeb v letošním roce, a to na jeho samém konci.
Současný propad domácí inflace a zhoršení důvěry v globální ekonomice podporují aktuální výhled centrální banky pro přestávku ve zvyšování sazeb navzdory velmi dobré výkonnosti domácí ekonomiky. V bankovní radě zůstává několik jestřábů, ale jsou v menšině a jejich hlas je stále méně slyšet.
To jsou hlavní důvody, proč neočekáváme, že by na dnešním zasedání bankovní rada měnila něco na své měnové politice. Ani její výhled pro další růst sazeb se pravděpodobně výrazněji měnit nebude. A to i přes současné oslabení koruny. Je velmi nepravděpodobné, že kurz ve druhém čtvrtletí v průměru dosáhl na 24,9 korun za euro, jak předpokládá výhled centrální banky.
Vývoj kurzu tak představuje proinflační riziko. Nicméně se jedná o jediné proinflační riziko, které domácí ekonomika v tuto chvíli dokáže nabídnout.
Vnější prostředí také moc proinflačních zpráv nepřináší. Vývoj je podobný jako v domácí ekonomice. I přes solidní výkonnost reálné ekonomiky zůstává inflace slabá. Navíc na začátku roku jsme viděli šanci, že by ECB mohla skončit program odkupu aktiv dříve než v závěru roku 2018. V současnosti se rizika posunula spíše ve směru prodloužení tohoto programu za konec tohoto roku. Důvěra v ekonomiku eurozóny v poslední době rychle klesá kvůli geopolitickému napětí, ale i kvůli hrozícímu nástupu obchodních válek, které by mohly zpomalit globální obchod, a tím i celou světovou ekonomiku.
Autor je hlavním ekonomem Komerční Banky
