Americký diář Julie Urbišové: BLM a jeho potenciál

Demonstrace Black Lives Matter v Paříži

Demonstrace Black Lives Matter v Paříži Zdroj: ČTK/ZUMA/PPI

Demonstrace krajní pravice v Londýně narušili příznivci hnutí Black Lives Matter
Demonstrace krajní pravice v Londýně narušili příznivci hnutí Black Lives Matter
Demonstrace krajní pravice v Londýně narušili příznivci hnutí Black Lives Matter
Demonstrace krajní pravice v Londýně narušili příznivci hnutí Black Lives Matter
Demonstrace krajní pravice v Londýně narušili příznivci hnutí Black Lives Matter
8
Fotogalerie

Amerikou se v roce 2020 přehnaly největší lidskoprávní protesty za posledních 50 let. Zabití Afroameričana George Floyda takřka v přímém přenosu rukama policisty bylo rozbuškou v americké společnosti.

Kromě koronavirové pandemie je hnutí za lidská práva jednoznačně stěžejním tématem letošních voleb. Na jedné straně se odevšad ozývá „zákon a pořádek“ prezidenta Trumpa a na té druhé volání po změnách v policii a upozornění na to, že systémový rasismus je věc, o které se nemluví, i když ovlivňuje životy milionů Američanů. Hnutí Black Lives Matter, které začalo už v roce 2013 poté, co policie zprostila viny George Zimmermana, který zastřelil černošského teenagera, se díky síle sociálních sítí rozrostlo do takových rozměrů, že bylo jen otázkou času, kdy se stane součástí politiky.

Zatímco republikáni dávají rovnítko mezi protesty a rabováním, a své voliče děsí tím, že přesně tak bude jejich Amerika vypadat, zvolí-li protikandidáta, liberálové se snaží aktivitu hnutí přelít do větší volební účasti. Demokraté do bojů vyslali nově vzniklé organizace a masivně začali přímo během demonstrací i později on-line získávat údaje nutné k registraci voličů, kteří by jinak k volbám nešli.

Několik výzkumů amerických univerzit, které zkoumaly vliv podobných lidskoprávních akcí v prezidentském klání před čtyřmi lety, ukázalo, že voliči, kteří jsou znepokojeni prací policistů a nerovnými životními podmínkami, tíhli k volbě demokratické prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. A to stejné očekávají i teď. Demokratická strana se netají ani tím, že výběr kandidátky na viceprezidentku Kamaly Harrisové byl jasným strategickým krokem k tomu, aby strana zaujala Afroameričany a příslušníky dalších menšin. Právě jejich hlasy rozhodly v minulosti o výhře Baracka Obamy. 

Black Lives Matter ale v posledních měsících ztrácí podporu a z řad demokratů zní kritika i obavy z toho, že hnutí, které nemá jasně sjednocené cíle ani lídry, může kampani spíše uškodit. „Protestující z Black Lives Matter by se měli sbalit a jít domů,“ psal před měsícem na stránkách deníku USA Today jeho komentátor Michael J. Stern. „Jistě, protesty proti rasově motivované policejní brutalitě jsou správná věc. Ale v tento křehký okamžik, těsně před nejdůležitějšími volbami v americké historii, představuje násilí a rabování v ulicích, které je, ať chceme, či ne s protesty spojováno, velké nebezpečí.“

Jinými slovy, zbytečně nedráždit hada bosou nohou a čekat. Jestli i po volbách budou v ulicích kriminálníci parazitující na protestním hnutí a proti nim nachystané ozbrojené militantní oddíly, bude už pozdě na to hledat viníka.