Česka se krize zatím prakticky nedotkla, například v centrech pro běžence je momentálně 98 lidí, do roku 2017 by měla republika relokovat z nejvíc zasažených unijních států 2691 uprchlíků. Přesto migrace vyvolává politické vášně i v Česku.
Parlamentní debatu na toto téma si na vládě vynutila opozice podpořená lidovci. „Uprchlíci nejsou organizovaná armáda, pomáhat musíme těm, kteří to potřebují,“ prohlásil včera při jednání sněmovny premiér s tím, že vláda počítá i s možnou eventualitou uzavření hranic českého státu. Tato potřeba podle něj ale dosud nenastala. Připomněl, že kabinet podporuje celoevropská řešení uprchlické krize, a proto také pomáhá například v uprchlických táborech v Jordánsku a Libanonu.
Podporuje i přesídlovací programy týkající se syrských rodin s vážně nemocnými dětmi či ohrožených rodin syrských křesťanů. Nejvíc ale sází na společný postup s ostatními státy EU, za nutnost Sobotka považuje spolupráci s Tureckem. Na tu mimo jiné sází i Německo. Podle německé kancléřky Angely Merkelové budou pro další vývoj uprchlické krize rozhodující páteční konzultace vlád Německa a Turecka.
| Sobotka chce záložní hraniční systém |
|---|
| Český premiér se přiklonil k názoru maďarského protějšku Viktora Orbána a navrhl Evropské unii novou hranici, na níž by bylo možné regulovat migraci. Linie Bulharsko–Makedonie by eliminovala řecké pobřeží Egejského moře a řecké ostrovy, společná stráž by hlídala pevninu. „Nová hraniční čára“ by vedla od západu podél bulharsko-tureckých, bulharsko-řeckých a makedonsko- řeckých hranic. Řecko by si tak problémy s migranty připlouvajícími přes moře muselo řešit samo. V podstatě by bylo vyloučené ze schengenského systému. „Pokud nezafunguje ochrana vnějších hranic EU a nebude zřízena společná evropská pobřežní a pohraniční stráž, musíme vytvořit určitý záložní hraniční systém,“ prohlásil Bohuslav Sobotka. |
| Bulharsko přitom stále není členem Schengenu, a Makedonie dokonce není ani v Evropské unii. A ani navržená hranice by nezaručovala, že uprchlíků bude přicházet méně. Řecko-bulharská hranice je dlouhá a prakticky nechráněná. Na turecké hranici Bulhaři vybudovali třiatřicet kilometrů dlouhý plot a rozmístili tam početné policejní i armádní síly, ani tak však proud běženců úplně nezastavili. |
Ankara se zavázala lépe chránit svou hranici s Řeckem a bojovat proti převaděčům, kteří pomáhají běžencům překonat Egejské moře. Posun v řešení uprchlické krize očekává kancléřka také od únorového summitu EU. Do Německa vloni přišlo přes milion uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války. V lednu se počet přicházejících snížil, stále se však denně pohybuje mezi 1500 a třemi tisíci, uvedl s odvoláním na spolkovou policii server Spiegel Online.
| Německo Němci na neurčito prodlouží hraniční kontroly, úmysl citelně snížit počet přijímaných běženců oznámila na sjezdu bavorské CSU také německá kancléřka Angela Merkelová, o konkrétních číslech ale nehovořila. Samotné Bavorsko na hranici s Rakouskem vrací zpět běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi. Německo částečně změnilo postoj k uprchlíkům již loni v listopadu, kdy oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. |
| Slovinsko Náporu migrantů čelí Slovinsko poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Země pouští dál jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie a loni v listopadu zahájilo stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. |
| Rakousko Země letos přijme již jen 37,5 tisíce žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127,5 tisíce. Zásadní rozhodnutí padlo na středečním jednání vlády s hejtmany spolkových zemí v úřadu kancléře Wernera Faymanna. Loni bylo přijato 90 tisíc žadatelů o azyl. Již dříve Rakousko oznámilo, že na své území nepustí migranty, kteří mají v úmyslu pokračovat přes Německo do dalších západoevropských zemí. Následně podobná opatření avizovaly Slovinsko a Chorvatsko. Rakousko také začalo loni v prosinci se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno operativně prodloužit. |
| Makedonie Tranzitní zemí na balkánské trase vloni podle odhadů prošlo kolem sedmi set tisíc migrantů. Makedonie vpouští od poloviny listopadu 2015 na své území výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V loňském listopadu postavila plot na hranici s Řeckem, jejž v současné době postupně rozšiřuje. |
| Srbsko Stejně jako Makedonie a Slovinsko povoluje Srbsko přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. |
| Švédsko Nejméně do 8. února potrvají pohraniční kontroly na jihu Švédska, které země dočasně obnovila loni v listopadu. Švédsko tak poprvé po půlstoletí vyžaduje pro cestující přijíždějící do země z Dánska identifikační doklady. Švédsko navíc od ledna ze zákona vyžaduje po dopravcích, aby kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země. Stockholm opatření vysvětlil snahou omezit příliv běženců, neboť je na hranici svých možností. |
| Norsko Norské úřady zahájily vracení žadatelů o azyl, kteří do země přišli přes ruské území, zpět do Ruska. Podle norských úřadů jde většinou o migranty, kteří se do země vypravili poté, co delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Rusko norská vláda považuje za bezpečnou zemi. |
| Dánsko Vláda premiéra Larse Lökkeho Rasmussena hodlá přijmout zákon o konfiskaci majetku migrantů na financování jejich pobytu v zemi. Zabavování by se mělo podle návrhu týkat hotovosti a cenných předmětů v hodnotě vyšší než 10 tisíc dánských korun, tedy zhruba 36 tisíc korun. Migranti by také měli čekat na scelení rodiny déle než dosud, a v budoucnu by pro ně mělo být také složitější získat povolení k trvalému pobytu. |
| Finsko Země odmítne zhruba dvě třetiny uchazečů o azyl, kteří nepřicházejí kvůli válce či pronásledování ve své vlasti. Vloni do Finska dorazilo na 35 tisíc běženců. |
| Visegrádská čtyřka Mezi vrcholnými politiky Česka, Slovenska, Maďarska a Polska panuje už dlouhou dobu absolutní shoda. Nelegální migraci může zastavit jedině důsledná ochrana vnějších hranic, tedy hotspoty. Země Visegrádu mluví o migraci stejným jazykem. Hotspoty musí fungovat jako detenční zařízení, kde budou migranti omezeni na pohybu a svobodě po celou dobu, než budou prověřeni. „Bojovat proti nelegální migraci bez toho, abyste migranty měli v detenčních zařízeních je nemožné,“ soudí český ministr vnitra Milan Chovanec. A jeho rezortní kolegové ze států V4 mu přitakávají. Zadržovací zařízení by podle nich měla zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrováni na různých místech pod různými identitami, nebo kdy nejsou registrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit riziko zneužití falešných syrských pasů. Další funkcí záchytných center má být rozlišení válečných uprchlíků a ekonomických migrantů. Pokud jde o migraci, hodlají tyto země v budoucnu postupovat jednotně. Kromě funkčních hotspotů budou Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko podporovat také vznik společné evropské pohraniční stráže. Třetí prioritou V4 je efektivní návratová politika. Podstatným předpokladem pro to, aby Evropa příliv běženců zvládla, je také změna postoje cílových zemí migrace. Jistým vzorem se stává Maďarsko, kterému se podařilo proud utečenců zastavit postavením plotu a zpřísněním zákona. V jeho důsledku jsou žadatelé často nuceni opustit maďarské území předtím, než je projednáno jejich odvolání proti rozhodnutí azyl neudělit |
