Big Tech uzavírá dlouhodobé kontrakty a vrací do hry jádro jako klíčový zdroj stabilní elektřiny
- Big Tech uzavírá dlouhodobé kontrakty na elektřinu, potřebuje stabilní dodávky pro datacentra a AI provoz.
- Jádro se vrací do hry a technologické firmy ho berou jako klíčový zdroj pro nepřetržitý výkon.
- Energetika nestíhá růst poptávky a tlak na sítě, investice i regulaci v USA i Evropě roste.
Nastane období, kdy nám bude chybět elektřina? Doufám, že ne, ale jednoznačně začíná růst poptávka po stabilních zdrojích energie. Co se zdálo ještě před pár lety nemyslitelné, stává se realitou. Nyní nejde jen o elektřinu z obnovitelných zdrojů, rychlý rozmach datacenter a umělé inteligence totiž začíná přepisovat pravidla energetiky.
Velké technologické firmy hledají fyzicky dostupnou kapacitu – stabilní, nepřerušovanou a smluvně zajištěnou na roky dopředu. Výsledkem tohoto chování jsou ideálně dlouhodobé kontrakty s producenty elektřiny, které stále častěji míří i do oblasti, která byla v posledních letech spíše na okraji zájmu – elektřina z jádra.
Datacentra mají specifický profil spotřeby: běží 24/7, vyžadují vysokou spolehlivost a často potřebují energii v konkrétní lokalitě kvůli latenci, dostupnosti pozemků, chlazení a připojení k síti. Krátkodobé nákupy elektřiny na trhu nebo běžné tarify přestávají dávat smysl, a to jak kvůli cenové nejistotě, tak kvůli riziku, že výkon v dané oblasti nebude včas k dispozici. Firmy proto uzavírají smlouvy typu PPA/offtake, které jim fixují dodávky i cenu nebo cenový rámec, a energetickým firmám naopak dávají jistotu příjmů, díky níž mohou financovat nové zdroje, případně udržet v provozu ty stávající.
Pár příkladů za všechny
Symbolickým příkladem je Constellation Energy (CEG), největší provozovatel jaderných elektráren v USA. Firma uzavřela dlouhodobé dohody s technologickými společnostmi, které chtějí pokrýt rostoucí poptávku AI infrastruktury.
Meta například podepsala dvacetiletý kontrakt na odběr elektřiny z jaderné elektrárny Clinton v Illinois (začátek dodávek po roce 2027). Společnost Alphabet (mateřská firma Googlu) učinila významný krok k zajištění energetických zdrojů pro své rostoucí potřeby v oblasti umělé inteligence (AI). V rámci strategického partnerství uzavřela dohodu s předním energetickým koncernem NextEra Energy (NEE), která zahrnuje dlouhodobý nákup jaderné energie i možnost budoucí výstavby nových jaderných zdrojů.
Tento krok představuje součást širšího trendu mezi technologickými giganty, kteří se obracejí k jaderné energii jako stabilnímu a nízkoemisnímu řešení svých rostoucích energetických nároků. Podstatou nového partnerství je pětadvacetiletá smlouva o nákupu energie (PPA) z jaderné elektrárny Duane Arnold Energy Center v americkém státě Iowa. Tento zdroj byl odstaven v roce 2020 po ekonomických problémech a škodách způsobených bouří, ale NextEra nyní plánuje jeho znovuzprovoznění do roku 2029.
Hlad po energiích žene více faktorů
Kromě samotného odběru energie plánují Google a NextEra společně zkoumat možnosti výstavby nových jaderných zařízení v USA. Ta by měla pomoci pokrýt rostoucí poptávku po elektřině, kterou vyvolává nejen rozmach datových center a AI, ale také elektrifikace dopravy a budování nových výrobních kapacit v zemi. Tento krok potvrzuje strategii Googlu, který se dlouhodobě snaží zajistit si stabilní a čisté energetické zdroje pro provoz svých globálních datových center. Firma již dříve investovala do solární a větrné energie, avšak rostoucí potřeby výpočetního výkonu vyžadují spolehlivější řešení – právě jaderná energie se tak stává logickým doplňkem jejího energetického mixu.
Vedle jaderné energie uzavřel Google také významnou rámcovou dohodu s Brookfield Asset Management a její dceřinou společností Brookfield Renewable (BEPC). Tato dohoda představuje největší korporátní kontrakt na vodní energii v historii – Brookfield má Googlu dodávat až tři gigawatty (GW) čisté energie.
V rámci prvních projektů již Google podepsal smlouvy na 670 MW kapacity ze dvou vodních elektráren, za které během dvaceti let zaplatí více než tři miliardy dolarů. Tyto dlouhodobé kontrakty dávají Googlu jistotu stabilních dodávek energie a zároveň přispívají k jeho cíli fungovat do roku 2030 zcela na bezemisní elektřině.
Kombinace jaderné a vodní energie tak poskytuje Googlu strategickou výhodu – spolehlivé dodávky, nízké emise a menší závislost na výkyvech obnovitelných zdrojů, jako jsou vítr a slunce.
Bezemisní výroba energií frčí
Vistra (VST) se do tohoto příběhu dostává hlavně přes své postavení na straně velkých zdrojů – zejména po dokončení akvizice Energy Harbor. Tím Vistra výrazně posílila jaderné portfolio a stala se jedním z největších konkurenceschopných výrobců bezemisní energie v USA. Pro trh datacenter je to atraktivní mix: velký objem výroby, relativně stabilní produkce a možnost strukturovat dlouhodobé kontrakty s odběrateli.
Z pohledu energetiky nejde jen o nové zdroje, ale o systémový problém: přenosová a distribuční síť v řadě regionů nestíhá tempo růstu zátěže. I proto se v USA zvyšuje politická aktivita kolem povolování, investic do sítí a role jádra v energetickém mixu.
Vedle ekonomiky tedy roste i regulatorní rovina: kde se budou datacentra stavět, kdo zaplatí posílení připojení a jak rychle se zvládnou povolovací procesy. Je jasné, že sítě se budou stavět a modernizovat. A právě na současné dlouhodobé změny v energetice se zaměřuje fond J&T ENERGY, který jsme uvedli na trh v druhé polovině roku 2025.
Růst poptávky nejen po samotné elektřině, ale i po energetické infrastruktuře podle našeho názoru povede k růstu poptávky po produktech a službách firem, které se snažíme zařadit do portfolia tohoto fondu. Fond si za první půlrok fungování připisuje zhodnocení 25 procent a ukazuje tak, že cílíme na firmy, které jsou v současné době poptávány investory jak v Evropě, tak za velkou louží.
