Česko by rádo získalo AI Gigafactory, ale teprve počítá, zda se vyplatí. Ve hře je i sdílení s Polskem
- Česko zvažuje účast v projektu AI Gigafactory. Stát by přispěl zhruba 15 miliard korun, zbytek by měl dodat soukromý kapitál a částečně EU.
- Vláda zdědila záměr bez analýzy návratnosti a zatím není jasno o finální podobě projektu. Ve hře je i sdílení centra s Polskem.
- Nový kabinet chystá zmocněnce pro AI i podporu praktických aplikací AI ve veřejných službách, zároveň posiluje agendu technického vzdělávání a zavedení mistrovské zkoušky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením Karla Havlíčka (ANO) aktuálně pracuje na analýze, která má ukázat přínosy možného centra umělé inteligence v Česku, takzvané AI Gigafactory.
Je podle něj potřeba znát návratnost této investice, na kterou by ze státního rozpočtu šlo zhruba 15 miliard korun, což označil za obrovskou částku. Evropská komise plánuje postavit pět těchto center, přičemž předchozí vláda Petra Fialy (ODS) schválila ke konci svého působení záměr se o projekt ucházet. Oficiální žádost mělo podle ní Česko předložit v prvním čtvrtletí letošního roku.
„Pokud budeme vidět tento – v uvozovkách – byznys plán a bude dávat smysl, pak za to zabojujme; a pokud ne, nemůžeme do toho jít,“ uvedl Havlíček. „Minulá garnitura tady zanechala ideu, ale vůbec ne plán návratnosti a přehled rizik, která by vyplývala z toho, kdyby projekt nefungoval,“ dodal.
Náklady na jednu AI Gigafactory činí zhruba 100 miliard korun. Šestnáct procent by poskytla Evropská unie, stejný podíl by šel ze státních rozpočtů a zbytek by dodal soukromý investor, řekl Havlíček.
Gigantická investice do Gigafactory
Ministerstvo pro projekt AI Gigafactory za předchozí vlády vybralo pražskou Zbraslav, kde České radiokomunikace loni zahájily výstavbu vlastního datového centra – AI Gigafactory by byla jeho rozšířením.
„Na sto miliardách by to státní rozpočet zatížilo plus minus 15 miliardami korun, což je gigantická investice. Jen se uklidnit tím, že vědci budou mít prostředí pro bádání a státní instituce budou využívat tento superpočítač pro své AI projekty, zní hezky, ale 15 miliard je 15 miliard,“ uvedl Havlíček.
Na konci loňského listopadu MPO informovalo, že začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu. Sdílení AI Gigafactory s jiným státem je podle Havlíčka také možná cesta. „Budu jednat s polským ministrem v druhé polovině ledna, ale ani Evropská komise v tuto chvíli nemá jasno, jak by ten projekt měl vlastně vypadat,“ dodal.
Hledá se zmocněnec pro AI
Havlíček dříve uvedl, že současný kabinet bude mít vládního zmocněnce pro umělou inteligenci. Tuto pozici měla i předchozí vláda, kdy ji zastával tehdejší náměstek na ministerstvu Jan Kavalírek. Ve funkci Kavalírek skončil a nového zmocněnce nynější kabinet podle Havlíčka zatím hledá. Jasno by mohl mít v dohledné době.
Zmocněnec bude mít na starosti také zavádění systémů umělé inteligence ve veřejné správě, na což má dohlížet i premiér Andrej Babiš (ANO), dodal Havlíček. „Vrcholová rozhodnutí si bere pan premiér. Dáváme tím vlastně najevo, že určité oblasti, jako je AI, jsou v přímém zájmu pana premiéra. I když není specialista na umělou inteligenci, je to člověk, který má intuici a dokáže projekty dotlačit do cíle,“ uvedl Havlíček.
„Potřebujeme, aby si lidé na AI sáhli. Musíme začít vytvářet produkty, které budou skutečně využívat – ať už ve zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a dalších oblastech,“ doplnil ministr.
Na MPO je podle Havlíčka nově také ministerský zmocněnec pro technické vzdělávání, kterým se stal Tomáš Hamberger. Ten na MPO dříve působil jako koordinátor technického vzdělávání. Jeho úkolem má být mimo jiné prosazení takzvané mistrovské zkoušky.
