Burzovní Evropa jako neplánovaná oběť války v Íránu. Trh odepsal desítky akcií, některé mohou zažít triumf

Jaký je aktuální rozdíl mezi Blízkým východem a Evropou? Pocitově samozřejmě obrovský, burzovní optikou se ale valná část rozdílů stírá. Pokud se podíváme na aktuální skóre akciových trhů oblastí, které jsou dotčeny konfliktem v Íránu, dojdeme k tomu, že vítězem sice není nikdo, intenzita propadů se ale region od regionu zásadně liší. 

V kostce se dá říci, že nejméně ztrácejí země, které aktuální konflikt odstartovaly. Symbolem může být burza v izraelském Tel Avivu, kde tamní index TA 125 shodil ze svého historického maxima dosaženého na počátku března do současnosti pouhá dvě procenta a během posledního týdne dokonce roste. A pokud byste do učebnice ekonomie či statistiky potřebovali symbolický graf přísně lineárně rostoucího blahobytu, mohli byste klidně sáhnout po TA 125 za poslední rok. Za poslední dva by to pak byla dokonce exponenciála. 

Pokud jde o Wall Street, investoři se k ničemu nemají prakticky už od října a vedou na parketu cosi ve stylu žabomyších válek naroubovaných na svět medvědů a býků. Efekt konfliktu nicméně znát je a je o něco intenzivnější než v případě Izraele: ze svého únorového maxima odepsal S&P 500 necelých pět procent. A kdo zatím na válce prodělal nejvíce? 

Asi nepřekvapí, že nejvíce tratí Írán. Tamní index Tedpix už svým vývojem válku předvídal zhruba od poloviny ledna a zhruba do závěru února spadl o necelou pětinu. Nyní je trh v Teheránu podle dostupných dat zřejmě uzavřený. Teď ale přejděme k regionům, které se k propadu svých burz připletly prakticky jako slepí k houslím. Totiž ke Spojeným arabským emirátům a Evropě.  

Nejvíc tratí Evropa

Osmnáctiprocentní propad dubajské burzy pochopitelně odráží reputační erozi, kterou „byznysplán“ emirátu založeného na turismu a investorském optimismu během konfliktu prochází. „Jen“ jedenáctiprocentní pokles Abú Zabí zase více reflektuje hlavní fundament emirátu, který je přece jen podstatně stabilnější: ropu. A konečně je tu region, který se konfliktu tak či onak neúčastní vůbec, nicméně jako celek je bit propadem o osm procent. Tím je pochopitelně Evropa optikou indexu Euro Stoxx 600.  

Osmiprocentní pokles indexu od konce února je pochopitelně průměrem, v praxi najdeme aktuálně téměř šest desítek titulů, které nové ohnisko geopolitických problémů smetlo o dvacet a více procent dolů. Nemá smysl zde frázovitě zdůrazňovat, že teprve čas ukáže, zda byl současný pokles slevou, nebo se stane novým normálem. 

Stále je tu ovšem hratelná naděje, že v duchu pragmatismu íránský konflikt skončí relativně brzy a zlověstný tržní vývoj se obrátí. Právě touto nadějí bude živ dnešní text, konkrétně seznam několika evropských akcií, které investoři v posledním měsíci prakticky odepsali v hrůze z toho, co může nastat, a to se stále živou vzpomínkou na energetickou krizi v roce 2022. 

Podíváme se dnes na patero akcií z rodiny pěti set největších evropských firem, které za poslední měsíc ztratily až čtyřicet procent. A přitom je z jejich byznysu znát stopa naděje, a tím pádem i potenciálního obratu za situace, kdy se geopolitika stane o chlup méně palčivým tématem, než je právě nyní. Pojďme na věc, přinejmenším se seznámíme s několika poutavými byznysovými příběhy.