Světová i lokální média počátkem tohoto roku opět ovládají pandemické zprávy, aktuálně v souvislosti s mnohem nakažlivější mutací omikron. Pevně věříme tomu, že až se rok s rokem sejde, bude již tato situace minulostí. Obchodníci na trzích včetně těch devizových tak letos budou primárně reagovat na návrat velmi uvolněných měnových politik do méně extrémních poloh.
Středoevropské centrální banky včetně té české s tím začaly již v průběhu minulého roku. Ale stranou nezůstaly ani ty nejvýznamnější – Bank of England se na sklonku loňského roku též rozhodla přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, americký Fed se razantně pustil do útlumu programu odkupu aktiv a obdobná snaha, i když v mnohem menším rozsahu, je patrná i na straně Evropské centrální banky (ECB).
Letošní rok bude jednoznačně rokem, kdy začne své úrokové sazby zvyšovat americká centrální banka. Již nárůst očekávání, že se tak stane, v loňském roce zeleným bankovkám pomohl. Dolarový index měřící výkonost dolaru vůči koši nejvýznamnějších světových měn si během loňského roku polepšil lehce, sedm procent, proti samotnému euru byly dolarové zisky jen nepatrně nižší.
Vstup do letošního roku se zatím nese ve znamení hledání trendu na eurodolarovém trhu. Předpokládáme, že nadcházející inflační data budou stejně jako v posledních měsících překvapovat vyššími hodnotami, což bude posilovat spekulace na rychlejší či agresivnější utahování americké měnové politiky. Dolar tak má šanci zejména v první polovině roku proti euru dále posilovat a prolomení hladiny 1,10 USD/EUR vůbec není nereálné.
S tím, jak Fed začne skutečně své sazby zvyšovat a tržní očekávání budou uspokojena, prostor pro další posilování dolaru bude zanikat a pozornost se bude přesouvat na eurovou stranu. I ECB nakonec úrokové sazby zvedne a trh na to začne spekulovat. Trend posilujícího dolaru tak po celý letošní rok nepřetrvá.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
