Dvouprocentní inflační cíl je v nedohlednu, nákupy bondů se vyplatí

Dá se očekávat, že Fed bude pokračovat v utahovací kampani.

Dá se očekávat, že Fed bude pokračovat v utahovací kampani. Zdroj: Reuters

Jedinou jistotou na finančním trhu je permanentní nejistota. Burzy procházejí kontinuálními změnami a investiční narativy se střídají prakticky stále. Teze o vrcholu v dluhopisových výnosech, která získala popularitu po kolapsu amerických bank a Credit Suisse, vzala poměrně rychle za své. Dominantním tržním příběhem je pomalý průběh dezinflačního procesu. V jeho důsledku se výnosy vládních bondů vyšplhají na vyšší úrovně, na nichž se zakonzervují.

Proč inflace zůstává v převážné části západního světa neakceptovatelně vysoká? Čím déle se odkládají řešení, tím bolestivější bývají následky. Globální centrální bankéři fatálně pochybili, když mylně diagnostikovali pádivou cenovou dynamiku jako přechodnou a zahájili cyklus zvedání úroků opožděně. Toto kolektivní selhání znamená, že je léčba drastičtější a vleklejší než v případě promptní akce. Přestože tempo růstu cen ochlazuje, nachází se dvouprocentní cíl v nedohlednu.

Například dubnová inflace ve Velké Británii sestoupila z dvouciferného pásma, stále se však drží poblíž devíti procent. Preferovaný inflační ukazatel Fedu vykázal meziměsíční nárůst 0,4 procenta, což taktéž poukazuje na nepolevující cenové tlaky. Stále hrozí destabilizace inflačních očekávání. Pokud se očekávání odkotví dlouhodobě, tak domácnosti akceptují zdražování a zároveň se dožadují dorovnání mezd, což spirálu přiživuje.

Mezi investory se opět formuje konsenzus, že úroky vystoupají výše, než se předpokládalo před pár týdny. S nadpoloviční pravděpodobností bude Fed pokračovat v utahovací kampani navzdory holubičímu vyznění předchozího zasedání. V případě Bank of England očekává trh terminální sazbu 5,5 procenta, ačkoli začátkem května sázel pouze na 4,75 procenta. Existuje značná šance, že čtyřprocentní hranici překoná i ECB.

Přehodnocení úrokového výhledu samozřejmě prosakuje do dluhopisových výnosů. Drama okolo dluhového stropu v USA skončilo. Tamní vláda se tak může do roku 2025 opět monstrózně zadlužovat. Proto již v následujících týdnech začne tamní ministerstvo financí naplňovat vybrakovanou státní pokladnu. Trh zaplaví papíry s krátkou splatností v objemu až 700 miliard dolarů. Nadcházející horečnatá emisní aktivita se již částečně zrcadlí ve výnosech pokladničních poukázek, jež pokořily dvacetiletá maxima.

Příští týdny otestují apetit portfolio manažerů. Zejména fondy peněžního trhu prozatím disponují dostatečnou palebnou silou. Nicméně tito institucionální správci si mohou uložit prostředky u Fedu. Zvláště pokud očekávají další růst sazeb, mohou tuto varian­tu favorizovat. Další vysychání likvidity je tak zcela realistickým scénářem, což může poslat výnosy kratších papírů vzhůru.

Situace v eurozóně je momentálně nebývale poklidná. Italské vládní bondy se obchodují s nízkým nadvýnosem oproti svým německým protějškům. V pozadí tohoto jevu se skrývá ECB, která disproporčně směřuje reinvestice obligací nakoupených v rámci protipandemického programu právě do periferních zemí. Vzhledem k utaženým kreditním prémiím a přetrvávajícím makroekonomickým dysbalancím na jihu eurozóny se jeví jako pravděpodobné, že výnosy italských nebo španělských vládních bondů nejspíše porostou. Nahoru je požene i avizované zrychlení procesu kvantitativního utahování, které započne od července.

O dluhopisech se hovořilo jako o investiční příležitosti roku. Rychlý propad výnosů po eskapádě kolem Silicon Valley Bank vyvolal obavy, že už se růstový potenciál vyčerpal. Trpělivost se ovšem vyplatila. S ohledem na budoucí monetární aritmetiku a mizející likviditu je smysluplné pozici v dluhopisech postupně opět budovat.

Autor je portfolio manažer Cyrrusu.