Když válka na Ukrajině zastavila dodávky plynu Nord Streamem a evropské státy počítaly každý kubík plynu v zásobnících, aby vydržely zimu, zažívali jsme období nebývalé solidarity, kdy nám Německo dodávalo svými plynovody nejprve norský plyn a pak jsme rychle získávali možnost dodávek z čerstvě postavených pobřežních terminálů na LNG.
My jsme na oplátku nechali volně obchodovat elektřinu z našich elektráren na německém trhu a sdíleli cenové šoky. Čas oponou trhnul a národní zájmy zase fungují. Před časem si Česko stěžovalo u Evropské komise na poplatky, které Němci vybírají za přepravu a skladování našeho plynu z Norska a z terminálů na LNG na svém území a které stále rostou.
Holt německý rozpočet není bezedný a jako náš hledá každé euro. Podobně jako Němci zpoplatňují přepravu plynu od pobřeží do vnitrozemských zemí třeba i Italové. Možná vláda měla ušetřit za nákup tuzemských plynárenských trubek Net4Gas a schovat si peníze na tyhle poplatky, s nimiž nám v Bruselu nejspíš příliš nepomohou.
Ale ta vytrácející se solidarita nám v naší nové zelené energetice může dělat daleko větší paseku. Aktuálně si třeba Belgie s Německem postěžovaly na to, že se před pár dny poněkud překvapivě snížila přeshraniční kapacita přepravy elektřiny z Francie, zrovna když nějak málo svítilo sluníčko a foukal vítr. Omezení možnosti rychle dokoupit jadernou elektřinu z Francie, protože nebylo čím ji přivést, vedlo k prudkému zdražení na spotovém trhu v Belgii i Německu, ale ve Francii bylo stále levno. To sousedy irituje tak jako tak, protože s vysokým podílem jaderné elektřiny je tam levno dlouhodobě a země mohutně vyváží.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
