Před pár dny zveřejněné hospodářské výsledky společnosti ČEZ poměrně dobře osvětlují významnou část důvodů války části minoritních akcionářů s vládou, do níž ne úplně šťastnými formulacemi opět zašťoural premiér Fiala v rozhovoru pro podcast Čestmíra Strakatého. Pochopitelně že jde o peníze. A v tomto případě o hodně peněz.
Udaněná dividenda
Náš energetický gigant vydělal loni 125 miliard korun před zdaněním. Skoro stejně jako předloni, kdy vyplatil rekordní dividendu, na niž použil celý čistý zisk, ve výši 145 korun na akcii. Jenže loni už platil windfall daň a tzv. odvod z nadměrných příjmů, který mu na čistém zisku ukousl čtyřicet miliard. A pokud letos zase vyplatí vše, tak dividenda nebude ani poloviční. Vycházela by na 65 korun na akcii. Jenže sám ČEZ zatím navrhuje výši dividendy do 52 korun na akcii. To člověka pochopitelně naštve a nemusí vlastnit ani desetitisíce akcií.
Minoritní akcionáři považují toto dodatečné zdanění, které vláda použila, aby získala prostředky na dotování energií domácnostem, od samého počátku za diskriminační a nespravedlivé. Tento jejich pocit ještě zesílil poté, co vyšlo najevo, že ČEZ zaplatil do rozpočtu drtivou většinu výnosu nových daní. Čerstvé hospodářské výsledky ČEZ ukazují, že to bylo na windfall dani 30 miliard, celkem se vybralo 39,1 miliardy a na odvodech z nadměrných příjmů deset z 18,5 (tento poplatek spočíval v tom, že pro každý energetický zdroj byla stanovena maximální cena, a pokud ji tržní cena překročila, byl rozdíl odveden do rozpočtu).
Fakt, že v tom ČEZ zůstal takto skoro sám, bylo způsobeno tím, že ostatní těmito daněmi zatížené společnosti svou povinnost optimalizovaly. Energetici převedli své obchodní části do zahraničí a bankám pomohly jejich zahraniční matky. ČEZ jako společnost vlastněná ze sedmdesáti procent státem žádné cestičky k obejití zdanění pochopitelně nehledal.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
