Exguvernér slovenské národní banky Šramko: Zvyšování úroků zatím nepoškozuje růst HDP

Ilustrační foto.

Ilustrační foto. Zdroj: Depositphotos

Inflace v Česku i v zemích eurozóny a v dalších zemích světa překračuje dlouho známé hodnoty. Roste především kvůli rychlému oživení po krizi způsobené pandemií, prudkému růstu cen energií a také kvůli trhu práce, na němž rostou mzdy rychleji než produktivita zejména kvůli velmi nízké míře nezaměstnanosti.

Dynamický růst inflace si žádá stejně dynamickou reakci centrálních bank. V českém kontextu je faktorem, který podporuje další zvyšování úrokových sazeb, také slabá reakce české koruny na již zvýšené úrokové sazby. Koruna tím pádem nepůsobí dostatečně protiinflačně. Inflace by mohla dosáhnout svého vrcholu v prvním pololetí letošního roku, a proto si myslím, že úrokové sazby bude bankovní rada České národní banky (ČNB) ještě zvedat. Je však třeba uvést, že vývoj inflace, zejména ceny energií, je těžko predikovatelný a ekonomové jsou rozděleni na dva tábory – na ty, kteří růst cen považují za dočasný, a ty, kteří si myslí, že bude následovat dlouhé období růstu cen.

Růst cen v zemích eurozóny samozřejmě ovlivňuje i měnovou politiku Evropské centrální banky. Rada guvernérů už v prosinci rozhodla o omezení krizových monetárních pobídek ukončením nákupu aktiv v rámci pandemického programu. Úrokové sazby zůstaly nezměněny kvůli ještě stále optimistické prognóze vývoje inflace při jejím očekávaném nárůstu v tomto roce o 0,6 procenta ve srovnání s loňským rokem. Pro rok 2023 guvernéři evropských centrálních bank očekávají, že bude inflace pod hranicí dvou procent. Pokud by se tato prognóza ukázala jako příliš optimistická, předpokládám, že Evropská centrální banka bude reagovat zvýšením úrokových sazeb koncem tohoto roku.

Video placeholde
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let • Videohub

Zvýšení sazeb centrální bankou pozitivně ovlivní růst úroků na vkladech v komerčních bankách, které jsou již dlouhou dobu téměř nulové, což může motivovat občany k úsporám na úkor investování, a tento růst sazeb mohou občané vnímat pozitivně i přesto, že výnos z vkladů bude stále nižší než inflace. Na druhé straně způsobí růst úrokové sazby centrální banky růst sazeb na úvěrech v komerčních bankách, což může být rizikem zejména pro hypoteční úvěry.

Důležité ovšem je, že měnová politika ČNB zatím nepůsobí negativně na očekávaný růst ekonomiky v letošním roce ani pro následující roky, kdy ČNB očekává výrazný růst HDP, což je pozitivní zpráva. Primárním cílem měnové politiky ČNB je podle zákona cenová stabilita. To znamená, že přijímaná opatření musejí směřovat k plnění tohoto cíle, a pokud není dotčen tento cíl, může centrální banka brát v úvahu i udržitelný hospodářský růst. Zvyšování úrokových sazeb by obecně mělo tlumit celkovou poptávku a tím i růst ekonomiky. Avšak faktorů, které ekonomický růst ovlivňují, je více a speciálně u malých, otevřených ekonomik je to zejména vývoj u rozhodujících obchodních partnerů.

Podle poslední prognózy Evropské centrální banky se v příštím roce očekává slušný růst HDP i v zemích eurozóny, a to tempem více než čtyř procent, což by mělo působit prorůstově i na českou ekonomiku. Je ale potřeba zdůraznit, že Evropská centrální banka je všeobecně optimistická jak v růstu HDP, tak i v poklesu inflace, což může znamenat ještě korekci této předpovědi během letošního roku.

Autor je bývalý guvernér Národní banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank