Glosa Petra Peška: Proč bychom se nelikvidovali
Bylo jen otázkou času, kdy staronové dotační problémy Andrej Babiše přebije jiné téma. Záchrana ovšem nepřišla z Hradu, jak by se mohlo třeba čekat, nýbrž paradoxně od premiérových opozičních protivníků. Tou záchranou se stala šťavnatá slovní přestřelka mezi šéfy poslaneckých klubu Pirátů a TOP 09, tedy Jakubem Michálkem a Miroslavem Kalouskem.
Michálek navrhl Topce zánik a Kalouskovi odchod do ústraní, za což si od dotyčného vysloužil označení za „šaška“ a „tupce“. Výměna názorů pokračovala dalšími koly a na stranách obou soků se do ní zapojili i jejich spolustraníci. A příležitost ozvat si nenechali ujít ani další opoziční politici.
Názory na hádku obou šéfů poslaneckých klubů, kterou odstartovala pirátská „rada“ topkařům na dokonané sebezničení, se nejspíš budou lišit podle sympatií a antipatií k dotyčným. Řevnivost je to ale pochopitelná. Obě strany cílí na podobné voličstvo, obě se chtějí odpoutat ze současných pozic – Piráti by se rádi trhli a přestali se přetahovat s ODS o pozici hlavní opoziční síly, TOP 09 by se zase chtěla bezpečně vynořit nad pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. A jistou zajímavostí je, že strany obě jsou i téměř na den stejně staré (vznikly v červnu 2009).
Na slovní přestřelku Jakuba Michálka s Miroslavem Kalouskem se dá nahlížet jen jako na střet dvou horkých hlav. Zároveň to ale dokazuje, jak problematická by mohla být vládní spolupráce široké „protibabišovské“ fronty stran – pokud by na to tedy měly dost hlasů.
A co se týká základu hádky, na tom jistě něco je. Stranický systém je u nás příliš fragmentovaný, prospělo by mu zúžení do několika názorových proudů. Ale těžko se toho dosáhne výzvami soupeřům, aby vyklidili pole. Vzájemná řevnivost pak samozřejmě nahrává jen ostatním, a to včetně nejsilnějšího hnutí ANO.