V Neuralinku to stále nefunguje tak, jak má. Tvrdí to alespoň časopis Fortune s odkazem na své kontakty se šesticí bývalých zaměstnanců této nejmladší společnosti Elona Muska. Ti firmu, která si v roce 2016 dala za cíl „vrtat se v mozku“ tak dlouho, dokud nevyvine spolehlivé, multifunkční, bezdrátové komunikační rozhraní mezi mozkem a strojem (čti čip), označili jako disfunkční katastrofu.
Nezdravý tlak na výsledky
„Nespokojenost vedení s mírou pokroku ve výzkumu prostupovala celou firmu, a to i přes fakt, že jsme s výzkumem postupovali vpřed bezprecedentním tempem. Elon stále nebyl spokojen,“ řekl Fortune jeden z bývalých zaměstnanců, který si samozřejmě nepřál být jmenován. Zaměstnanci magazínu popsali údajnou „všeobecnou atmosféru strachu“ a „toxickou a intenzivní pracovní kulturu“, z nichž viní právě jednoho z devíti spoluzakladatelů firmy (a také toho nejviditelnějšího) – Muska.
Právě kvůli zmíněné atmosféře strachu si prý ve firmě podávají dveře nejen noví zaměstnanci, ale také zakládající partneři. Loni v létě třeba překvapivě oznámil svůj odchod Max Hodak. Bez udání důvodu. Jen na Twitteru tehdy přitakal jednomu z komentářů svého odchodu, že ani on není fandou odcházení z firmy, která ještě nemá ani jeden produkt na trhu.
Roboti z Boston Dynamics – Tančící humanoidi i smrtonosní zabijáci
Web Futurism poté dokonce přišel s informacemi o tom, že Musk Hodaka z firmy prý doslova vyštípal kvůli nedodržování původně nastavených časových cílů: ty na sklonku loňského roku dokonce předpokládaly první klinické pokusy na lidech.
Místo toho Neuralink v dubnu ukázal takzvaný Monkey MindPong. Tedy opici s implantátem, která k hraní legendární hry Pong nepotřebovala žádný ovladač. Veškerou práci odváděl její mozek a čip, který v něm měla implantován. Působivý důkaz toho, kam se věda v oblasti výzkumu mozku a na něj napojitelných technologií (nejen) díky Neuralinku posunula.
Potrestaní vizionáři odstrašují
I to ale bylo nejbohatšímu workoholikovi světa očividně málo, a tak začal dělat dusno, což ega zmíněných zaměstnanců očividně neunesla. A bodejť by ne, Musk musí tlačit na dodržování svých – historickou zkušeností podložených – velmi šibeničních časových rámců a slibů. Ty přitom průběžně a takřka nekontrolovaně vypouští na veřejnost. Nechce totiž dát prostor kritice – a paradoxně jí tak spíše více prostoru dává! V případě neúspěchu by totiž podle části naštvaných investorů mohl klidně skončit stejně neslavně jako podobná biotechnologická slibotechna, jejíž jméno v negativním kontextu nedávno rezonovalo médii – Elizabeth Holmesová a firma Theranos.
Od té je ale naštěstí Neuralink podle posledních dostupných informací zatím daleko. „V roce 2022 bychom měli opravdu spustit první klinické testy našeho čipu na lidech,“ reagoval Musk začátkem prosince na otázky redaktorky listu The Wall Street Journal. „Neuralink výborně funguje u opic, nyní velmi důkladně ověřujeme jeho bezpečnost i pro lidi,“ dodal s tím, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nyní posuzuje žádost firmy o zahájení pokusů za účasti pacientů s přerušenou páteří – tetraplegiků a kvadruplegiků. Jenže i toto vyjádření má nepříjemnou příchuť slibování – podobně se Elon vyjadřoval již v roce 2019, a to s výhledem na rok 2020. V roce 2020 hovořil o „konci roku 2021“. Neuralinku se i přesto v červenci 2021 podařilo vybrat v investorském kole přes 200 milionů dolarů. Na rozdíl od SpaceX ale Neuralink v pomyslném závodě ve své kategorii nevede.
Silná konkurence
Právě tento fakt může vysvětlovat výše zmíněné zkazky o náročném pracovním prostředí v Neuralinku. V červenci loňského roku jej totiž předběhla firma Synchron, když získala od FDA povolenku k zahájení testů na lidech. Vyvinula vlastní takzvanou motorickou neuroprotézu – tedy čip, který sbírá mozkové signály a v určité míře je interpretuje za účelem zlepšení funkční kvality života jedince.
Pro první pokusy měl Synchron už v červenci vybranou šestici vhodných kandidátů a v tento okamžik s nimi intenzivně pracuje. „Strávili jsme roky testováním bezpečnosti,“ uvedl tehdy šéf firmy Thomas Oxley. Dodal, že v mozku permanentně implantovaný čip od Synchronu jedincům umožní bezdrátově ovládat řadu připojených zařízení. Jako příklad samozřejmě uvedl možnost externího pohybu s končetinami, ale také usnadnění při psaní e-mailů, esemeskování či online nakupování. I Synchron má ale svá „ale“. Firma je sice minimálně v kontextu povolenek a bezpečnosti před Neuralinkem, chybí jí ovšem zařízení, jež by implantaci čipu provedlo. To pro změnu vlastní Neuralink, který jej představil již na podzim roku 2020.
Co dodat závěrem? Třeba to, že potenciál globálního trhu s léčbou paralýzy se odhaduje na dvacet miliard dolarů. Ať už ale v této soutěži o balík peněz a věčnou slávu „vyhraje“ Synchron nebo Neuralink, stěžejní je to, že k takové biotechnologické soutěži vůbec dochází. Benefitovat z ní budou nejen odvážný pacient a investor, ale i lidstvo jako takové.
