Klíčová sazba americké centrální banky je nyní výrazně nad neutrální úrovní. Fed tím přispívá k narovnávání toho typu nerovnováhy, který přispěl k vzestupu inflace. Převis poptávky nad nabídkou se podepsal na robustních poptávkových tlacích, jež spolu s nabídkovými, primárně v podobě cen energií, vytvořily inflační koktejl, který vedl k nejvyššímu tempu růstu spotřebitelských cen v USA od počátku 80. let minulého století.
Letos působí ceny energií opačně, což nabídkovou složku inflace výrazně umenšuje. U té poptávkové jsou zatím výsledky méně markantní, působení měnové politiky prostřednictvím vyšších úrokových sazeb vyžaduje čas. I na základě historické zkušenosti však lze očekávat, že se výsledky restriktivní měnové politiky dostaví a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou se narovná. Zhruba v polovině příštího roku analytici Komerční banky předpokládají krátkou, mírnou a ve své podstatě pouze technickou recesi americké ekonomiky.
V americkém hospodářství ale můžeme identifikovat i jiné typy nerovnováh, kde je namístě otázka, jestli je recese může pomoci napravit. Respektive jestli je nutná hluboká recese, která by je zkorigovala. Pokud jde o běžný účet platební bilance, ten je chronicky deficitní již více než 40 let. Pro typ ekonomiky, jako je ta Spojených států, se světovou rezervní měnou číslo jedna, není schodek běžného účtu kolem tří procent HDP žádný velký problém.
Na straně veřejných financí se schodek v nerecesních dobách dlouhodobě drží relativně vysoko, svou roli opět hraje dolar. V předcovidových letech 2017–2019 schodek činil v průměru pět procent a tam se dnes také pomalu vrací. Jiný problém ovšem je, že každoroční kumulace schodků se projevuje v nárůstu vládního dluhu, který v USA převyšuje 120 procent HDP a nachází se výrazně nad hodnotou v eurozóně, kde činí zhruba 90 procent HDP. Příhodná hlubší recese by zde ale byla kontraproduktivní, protože by vedla k hlubšímu schodku a rychlejšímu vzestupu dluhu.
Ať tak či tak, nerovnováhy v USA nejsou tak hluboké, aby situace musela vyústit v hlubokou recesi, která by navíc tyto nerovnováhy nemusela nijak zásadně eliminovat, s výjimkou trhu práce. Nevyhnutelné zpomalení či mírná recese z titulu zvýšených úrokových sazeb pouze vyústí v začátek cyklu, kdy Fed bude sazby opět snižovat. To podle analytiků Komerční banky nastane na jaře příštího roku.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
