Kdo obchoduje, ten neválčí. Když se začne obchod používat jako zbraň, ekonomika, prosperita a životní úroveň dostávají rány. Volný obchod s nejostřejší konkurencí střídá éra protekcionismu, ochranářství, energie investovaná do strategických bezpečností a autonomií.
Máme za sebou desítky let nejotevřenější globalizace obchodu v dějinách. Na vrchol té éry, kdy symbiózu Spojených států a Číny popisoval známý britský finanční historik Niall Ferguson jako Chimericu, vzpomínáme po událostech posledních let jako na dávnou minulost. Propadáme se čím dál hlouběji do éry deglobalizace. Nebo přesněji řečeno regionalizace. Obchod se uzavírá do bloků, které alespoň základně sdílejí stejné hodnoty. Je to výsledek rostoucí nedůvěry v geopolitice. S tím, komu nedůvěřujeme, že proti nám obchod nepoužije jako zbraň, přirozeně budeme dělat byznys s obrovským jištěním, a tím pádem velmi draho. To, že jako celek světová ekonomika poroste pomaleji, než by stoupala v éře globalizace, je zjevné. V historii vždy platilo: čím méně bariér, tím větší prosperita.
