Jan Barták: Šance, že se Evropa rychle vyváže z ruského plynu bez omezení spotřeby, je mizivá

Ústí plynovodu Nord Stream 1 v německém Lubminu

Ústí plynovodu Nord Stream 1 v německém Lubminu Zdroj: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin
2
Fotogalerie

Evropská unie v první reakci na válku na Ukrajině jednala jako skutečná unie – jednotně. Překvapilo to nejen Putina, ale i novináře a zkušené pozorovatele a analytiky, a snad i samotné evropské lídry a Evropskou komisi. Šok vyvolaný ruskou invazí zatřásl evropským domem a dal ho do pohybu, unie se vyšvihla do sedla mocnosti, která má ve světě váhu. První série sankcí proti Rusku, bezprecedentní ve srovnání s těmi minulými, byly vyhlášeny rychle; cílem bylo co nejrychleji izolovat a poškodit ruskou ekonomiku.

Ale brzy se objevily trhliny a rozdílné názory, zejména v otázce sankcí na dovoz fosilních paliv. Obrovská závislost evropské ekonomiky na dovozu fosilních paliv z Ruska svazuje Evropě ruce. Nejvíce závislá na energii z Ruska je právě největší evropská ekonomika. Německá vláda zaujala typický postoj „realpolitik“ – sankce musí být co nejtvrdší, ale nesmí nám příliš ublížit. Natlučeme vám, ale jen tolik, aby nás to samotné nebolelo. S pokračující a prodlužující se válkou, s novými zprávami o hrůzných zločinech ruské armády na okupovaných územích, je taková pozice čím dál tím více neudržitelná. 

Především z morálního hlediska: co je dočasné ekonomické strádání a inflace ve srovnání s nepředstavitelným utrpením Ukrajinců a devastací jejich země, ve srovnání s hrozbou další eskalace války a jejího rozšíření do Evropy. Jak dlouho bude Evropa moci přehlížet stále intenzivnější výzvy ukrajinských představitelů k zastavení „toku krvavých peněz“ do Ruska? Ale i z čistě ekonomického hlediska je dnes třeba srovnávat ekonomické dopady zastavení dodávek energií z Ruska s možnými ekonomickými důsledky rozhodnutí tyto dodávky nezastavit. Mimoto stojíme dnes a denně před rizikem, že dodávky zastaví samo Rusko.

Je všeobecně známo, že právě vývoz energií a surovin je hlavním zdrojem příjmů Ruské federace, tedy hlavním zdrojem financování ukrajinské války. Vyloučení dovozu fosilních energií ze sankcí je tedy obří výjimka, která výrazně snižuje dopad ostatních sankcí, a to tím spíš, že ceny energií dosahují právě teď závratných výšek. A vysoké ceny budou patrně trvat.

Ministr Síkela o zemním plynu z Ruska: Rublem platit nebudeme! Dodávky jsou stabilní

Video placeholde
• ČTK/Blesk

Podle odhadů Bloomberg Economics Rusko letos vydělá na exportu energií téměř 321 miliard dolarů (292 miliard eur), což je nárůst o více než třetinu (!) oproti roku 2021. Je také na dobré cestě k rekordnímu přebytku běžného účtu, který by mohl dosáhnout až 240 miliard dolarů (218 miliard eur). Zatímco denní platby za dodávky ruského plynu se od začátku roku pohybovaly kolem 200 až 250 milionů euro, od začátku ukrajinské války rostou. Třetího března dosáhly výše 660 milionů euro – za jediný den!

Po odhalení pravděpodobných ruských válečných zločinů ve městech Buča, Mariupol i jinde připravuje Evropská komise nové sankce. Mluví se o selektivním přístupu k fosilním palivům i o embargu na dovoz cementu, oceli a dalších materiálů, o zákazu ruským plavidlům vplouvat do evropských přístavů, i o zákazu vývozu řady pokročilých technologií z EU do Ruska.

Z fosilních paliv má uhlí největší šanci na konsensus evropských lídrů, později by to mohla snad být i ropa, plyn je zatím tabu především pro Německo. Skoro polovina dovozů uhlí EU přichází z Ruska, to ale činí jen necelých 20 procent spotřeby. Evropa stále ještě těží přes 60 procent spotřeby na svém území, především v Polsku, Německu, i v Česku. Existují určité možnosti zvýšení těžby, snad se podaří zvýšit dovoz z jiných částí světa (EU dováží uhlí z Kolumbie a jen minimálně z Austrálie a Indonésie, což jsou největší světoví vývozci uhlí). Nebude to ale laciné, ceny na světových trzích vzrostly od začátku roku o 70 procent. V napjaté energetické situaci Čína – největší světový spotřebitel uhlí – zrušila existující omezení provozu uhelných elektráren. Sankce na dovoz uhlí by tak byla další v řadě těch, které méně bolí Evropu, ale také méně poškodí Rusko. Jde asi o čtyři miliardy eur, jen malé procento oněch výše zmíněných 292 miliard eur.

Jaké další hrůzy se budou muset stát, než se Evropa odhodlá zastavit dovoz ropy, ropných produktů a plynu?  

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!