Pokud byste chtěli znát aktuální majetkové poměry nových ministrů Fialovy vlády, komu ministři dluží a jaké vedlejší příjmy mají, třeba proto abyste si ověřili, zda nejsou při rozhodování ve střetu zájmů, máte smůlu. Dnes již bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová nařídila uzavření takzvaného Centrálního registru oznámení, kde se informace o majetku veřejných funkcionářů shromažďují. A současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tom nic měnit nehodlá.
Registr je oficiálně uzavřený pod záminkou, že na přístup k evidovaným údajům nelze podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů z loňského 10. listopadu aplikovat zákon o svobodném přístupu k informacím, na jehož základě ministerstvo dosud informace poskytovalo.
Jenže zmíněný ÚOOÚ pouze ve svém názoru, nikoli rozhodnutí, zpochybnil způsob poskytování informací. Nijak nenapadl podstatu transparentnosti těchto údajů, pokud je jejich zveřejňování v souladu se zákonem.
Ministerstvo spravedlnosti podle ÚOOÚ musí pouze při aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejňovat všechny poskytnuté informace na svých internetových stránkách tak, jak to po povinných subjektech vyžaduje zákon. Rezort zase argumentuje tím, že by to znamenalo porušení nálezu Ústavního soudu z února 2020, který znemožnil volné a ničím neomezené nahlížení do registru s ohledem na možné protiústavní zásahy do práva na soukromí a informační sebeurčení veřejných funkcionářů.
Stop neomezenému nahlížení
Věc přede dvěma lety doputovala až k Ústavnímu soudu kvůli námitkám starostů menších obcí, že i oni musejí zveřejňovat majetkové poměry. Základním deklarovaným cílem nahlížení do registru je podle zmíněného nálezu Ústavního soudu prevence či odhalení střetu zájmů, respektive zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci, nikoli pouhé uspokojení osobní zvědavosti. Pokud by ministerstvo vystavilo majetkové poměry politiků na web, podle svého názoru by de facto otevřelo cestu právě ničím neomezenému nahlížení do údajů z registru, které byly předtím poskytnuté na žádost.
Celý zákon o svobodném poskytování informací je však napsán tak, aby nutil povinné subjekty ke zveřejňování co největšího množství informací, přikazuje úřadům spíše zveřejňovat než nezveřejňovat. Tím by se mělo řídit i ministerstvo spravedlnosti, které může žadateli údaje z registru poskytnout a následně při zveřejňování na webu nevyvěsit plné znění této poskytnuté informace právě kvůli ochraně soukromí politiků neboli takzvaně začernit problematické pasáže. Anebo může zpřístupnit oprávněným žadatelům přímo rozhraní registru a následně na webu zveřejnit jen doprovodnou zprávu o zveřejnění informace.
Ale to je zřejmě pro justiční rezort příliš velká práce, tak se raději rozhodl uzavřít celý přístup k registru. To je ale také v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, jelikož ministerstvo údaji o majetkových poměrech politiků disponuje a mělo by je na žádost poskytovat jako dosud s použitím takzvaného testu proporcionality.
Fialova vláda nebude spěchat
Informace z registru majetkových oznámení by ale především měly být poskytovány podle zákona o střetu zájmů, na jehož základě politici musejí svá majetková přiznání dokládat. Novelu zákona o střetu zájmů, která by ústavně konformní způsob nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů umožnila, však minulá Babišova vláda nepřipravila. Můžeme se jen domnívat, proč to nestihla za dva roky od nálezu Ústavního soudu, který jí to uložil.
Také můžeme úspěšně pochybovat o tom, že Fialova vláda bude spěchat se zveřejněním majetku vlastních členů. Neúspěšným žadatelům, kterým ministerstvo spravedlnosti od poloviny listopadu zamítá žádosti o nahlížení do registru, tak zřejmě nezbude nic jiného než se odvolat a případně soudit o to, že příjmy i dluhy politiků jsou věc veřejná. A to z jednoduchého důvodu prevence střetu zájmů. Momentálně je účel zákona o střetu zájmů kvůli nefunkčnímu registru nenaplněný.
