Jan Stuchlík: Přiměřená cena zelené energie

Větrné elektrárny v Německu

Větrné elektrárny v Německu Zdroj: CTK

Evropská komise vydala zprávu o pokroku v plnění cílů pro obnovitelné zdroje. Proč se nezeptat, zda se investice do zelené energie vyplatí. Vyjděme ze zpráv a studií komise. Podpora OZE přijde každoročně na čtyřicet miliard eur bez započítání nákladů vyvolaných v přenosových a distribučních sítích. To ovšem není hodnota elektřiny či tepla, protože ta se platí zvlášť.

Za čtyřicet miliard eur ročně si kupujeme lepší životní prostředí a snížení závislosti na dovozu paliv. Komise spočítala, že díky OZE Evropa ušetřila v roce 2013 za dovoz fosilních paliv třicet miliard eur. Tuto částku je třeba snížit o patnáct procent, jimiž se na produkci zelené energie podílejí velké vodní elektrárny. Ty stály před zeleným boomem a nepobírají žádnou podporu.

Energetická bezpečnost tak má hodnotu 25,5 miliardy eur. Dále komise tvrdí, že díky OZE Evropa nevypustila 388 milionů tun oxidu uhličitého. Jenže tři čtvrtiny z toho pocházejí z výroby elektřiny. Ty je třeba odečíst, protože každoroční objem vypouštěných emisí v elektroenergetice je regulován trhem s emisními povolenkami.

Sečteno a podtrženo, předloňské přínosy OZE lze vyčíslit na 44,8 miliardy eur

Co ušetřily OZE, to místo nich vypustil někdo jiný. Čistý efekt OZE se smrskne na 97 milionů tun. V ceně emisních povolenek by měly hodnotu 0,7 miliardy eur. Při započítání plných externích nákladů klimatické změny by měly hodnotu 4,6 miliardy eur. Pak jsou tady škody na životním prostředí a na zdraví.

Při vytěsnění odpovídajícího množství uhelných zdrojů lze tento přínos ocenit na čtrnáct miliard eur. Sečteno a podtrženo, předloňské přínosy OZE lze vyčíslit na 44,8 miliardy eur. Na první pohled to vypadá, že Evropané za své peníze dostávají přiměřenou protihodnotu.