Jana Havligerová: Když se žije v kuloárech, zákony trpí
Pokud se právě nekoná mimořádně důležité hlasování, u nějž rozhoduje každý hlas (i opoziční), bývají plné spíše parlamentní kuloáry. Víc než probíraná materie každého zajímá to, jaké šachy se zrovna hrají ve vládě, jakou zvolit taktiku pro případnou obstrukci, kdo s ní pomůže a jak si zajistit převahu.
V parlamentních kuloárech, v poslaneckých klubech a vůbec hlavně v místech, kam oko smrtelníka nedohlédne, to skutečně kypí životem. A podle toho vypadají i zákony, které sněmovna schvaluje. Nedodělky, ba přímo zmetky se v právním řádu množí, novela stíhá novelu, přepisují se i zákony dosud nevydané ve sbírce.
Čerstvým a zvlášť křiklavým příkladem je přímá volba hlavy státu. Bez ohledu na to, že úředníci ministerstva při kontrole petičních hlasů udělali obří hloupost, není možné dělat obětní beránky právě a jen z nich. Dávat pozor na čistotu a srozumitelnost právních předpisů je především úkolem zákonodárce – parlamentu. Ani jedna z jeho komor to nedělá pořádně.
Stačí se ohlédnout za veledůležitými normami souvisejícími s penzijní reformou. I v těch se objevily pořádné hrubky. Podle novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení mohli živnostníci od ledna příštího roku začít platit na pojištění 8,5 procenta z vyměřovacího základu místo současných 28 procent. Stát by se tímto ustanovením připravil o desítky miliard. Nebude to tak, novelu – jak jinak – opravila novelizace. Jak je to možné? Inu, viz výše.
Projednávaná materie stojí mimo hlavní zájem zákonodárců. U schvalování důchodové reformy bylo prostě pro vládní koalici důležitější projednat, kdo a za co zvedne ruku ve správný moment.
Pozornost od toho podstatného odvádí ještě jedna věc. U každé důležité předlohy je potřeba navíc vymyslet, jak naložit s jednacím řádem sněmovny, aby jednání nedrhlo. Dělá to koalice a v bleděmodrém i opozice. Není divu, že Ústavní soud už podruhé pravicové koalici vzkázal, že nemůže svého postavení zneužívat na úkor menšiny.
Není divu, že levicové opozici také důrazně připomenul, že své meze má i obstrukce. A už vůbec není divu, že Poslanecká sněmovna v průzkumech veřejného mínění – pokud jde o důvěryhodnost této insituce – sklízí jednu ránu za druhou.
