Jaroslav Bukovský: Když úředníci vládnou měnám

Tento týden však prohlásil, že je připraven proti síle měny zasáhnout. Jinak řečeno svůj dřívější krok by vzal částečně zpět. Bankéř představil Švýcarsko v novém, lidsky sympatičtějším světle. Jsme také jen lidé, máme právo dělat nejen chyby, ale i pořádné boty, a i ve švýcarském finančnictví může panovat řecký smysl pro logiku, zaznívá z finančního srdce Evropy. Poslední zdejší události ale vznesly pro běžného člověka zásadnější otázky. Jak je to se švýcarskými čokoládami a hodinkami? Jsou stále tak chutné a přesné, jak se povídá?

Centrální banky od Frankfurtu přes Prahu i dále na Východ mají vůbec své dny. Nejenže nečekaně neočekávatelný faktor v podobě zločinně levné ropy jim nedovoluje dosahovat dřívějších plánů, ale navíc se vlivem neviditelných sil v pozadí stávají stále častěji aktéry globálních měnových válek.

Ačkoli šéfové ECB nepřestávají zdůrazňovat, že skupování bondů má v eurozóně rozproudit zarezlý úvěrový trh, mnozí na věc nahlížejí jinak. Jde prý primárně o to, jak srazit euro, a urvat tak z koláče globálního byznysu více. Dělají to tak i ostatní, Japonskem počínaje, naposledy Singapurem konče. Jen se to obvykle neříká na plnou pusu, boom skrze slabou měnu není přece zrovna elegantní.