Z cen plynu na trhu se v posledních měsících zdá, že Evropa již energetickou krizi zažehnala. Cena plynu na příští rok klesla asi šestinásobně a je nyní na dvaapůlnásobku dlouhodobých průměrů. Ceny měsíčních kontraktů, které jsou ovlivněny sezonností, jsou již „jen“ o polovinu nad dlouhodobým průměrem.
Mezi investory se množí sázky na kolaps cen plynu, ať už krátkodobě, či dlouhodobě. Krátkodobě by ho mohla způsobit kombinace vysokých zásob v Evropě a slábnoucího průmyslu, dlouhodobě zprovozňování exportních kapacit na zkapalněný plyn v USA a Kataru. Jsou tyto sázky opodstatněné?
Krátkodobě předstihové indikátory naznačují klesající aktivitu v průmyslu především v Evropě. Čína ale po propadu pomalu ožívá a již také začala letní spotřeba energií pro chlazení. Dno poptávky tak pravděpodobně máme za sebou. V Evropě navíc bude vlna veder snižovat výrobu elektřiny z vody a opět omezí dopravu komodit na Rýnu.
Francouzské jaderné elektrárny aktuálně jedou o čtvrtinu lépe než před rokem, stále ovšem hrozí jejich odstávky kvůli opravám, případně i omezování produkce kvůli problémům s chlazením. Postupný pokles cen plynu z důvodu plných evropských zásobníků je tak pro nejbližší týdny sice stále pravděpodobný, na větší propad bych ale nesázel.
Z delšího pohledu, pokud odhlédneme od nepredikovatelného Ruska, je trh s plynem stále deficitní. Loňskou bilanci zachránila zčásti teplá zima, která stála za třetinou poklesu spotřeby v Evropě. Další práci odvedla Čína, která dočasně zvýšila produkci uhlí a omezila import plynu. Pokud se ale spotřeba zvedne, není ji moc čím pokrýt až do roku 2025 a ani poté není výhled na produkci velký. Kumulativně se odhaduje nových 170 miliard metrů krychlových LNG do roku 2027, což je objem, který dříve Rusko posílalo do Evropy. Proto aby šly ceny plynu dolů, bude se muset dále šetřit a stavět co nejvíce obnovitelných zdrojů.
Autor je akciový analytik České spořitelny
