Kde se v učebnici ekonomie píše, že má stát posílat balíky?
V minulém týdnu proběhly ve sněmovně, v senátu i v médiích zásadní debaty o budoucnosti České pošty. Četli jsme články a poslouchali podcasty s generálním ředitelem, politiky, ekonomy i starosty. A na jedné z těch konferencí bylo potřeba říct i jednu zásadní věc: Proč se o tom vůbec bavíme? Vždyť je úplně jasné, co by stát měl a neměl dělat.
Jistě, ideologicky to není jasné nikdy. Anarchisté mezi námi by oponovali i státní armádě, etatisté by zase rádi znárodnili i poslední hladové okno v centru okresního města. Ale ekonomicky se můžeme obrátit k autoritě nejvyšší – k základní učebnici ekonomie. Tam stačí nalistovat kapitolu tržní selhání, případně fiskální, měnová či sociální politika, a dát vyhledat slovo „pošta“. Anebo ty kapitoly přečíst a pokusit se najít místo, ze kterého jasně vyplývá, že tohle by mohl nebo měl dělat stát.
Vlastně to není o ničem jiném než o tom, jak si nadefinujeme veřejnou službu a co pak do té definice zapadne. Ale veřejnou službu bychom měli definovat podle toho, co nám říká věda. Možná je troufalé ji hledat v základní učebnici ekonomie, věda se do nich přeci jen propisuje se zpožděním, často opravdu výrazným, ale jako odrazový můstek nám to může stačit. Přiznejme si, že otázka pošty zase není úplně nejnovější, některé zahraniční pošty byly privatizovány před desítkami let. U nás není výjimkou, že se bojíme dělat velká rozhodnutí mezi prvními, ale zrovna u pošty už to dávno není nic nevyzkoušeného.
Zásadní je, že Česká pošta jsou dnes prakticky dvě společnosti. Aniž bych to nějak extra zjednodušoval, tak existuje balíkovna a pak zbytek. A není také zjednodušením, když z debat z minulého týdne prozradím, že balíkovna nevychází finančně dobře, zatímco ten zbytek je, jak prozradil generální ředitel v jednom z podcastů, „černá nula“ – tedy vydělá si na sebe, i když to není nic zázračného. Kolik balíkovna prodělává, nevíme, ale docela jasně se ukazuje, že to není nic výjimečně výdělečného, jak se někdy říkávalo.
Čím to je, není složité rozklíčovat. Zatímco balíkovna funguje v tvrdě konkurenčním prostředí, některé části zbylých služeb poptává stát a platí za ně. Je to, jako kdybychom z finančních úřadů udělali státní podnik, který by zároveň provozoval restauraci. Nebo, ať nevymýšlím úplnou fantasmagorii, udělejme z úřadů práce samostatný podnik, který by provozoval internetový katalog nabídek práce.
Na první pohled by se nám mohlo zdát, že služby úřadu práce přece budou ztrátové a takový internetový pracovní portál musí být zlaté vejce. Jenže si asi dovedete představit, že by stát poptával ty ztrátové služby – jinak by je musel stejně dělat sám – a platil za ně, takže úřednictví by bylo v „černé nule“, zatímco u portálu práce by se prodělávalo, protože tam konkurence nespí, inovuje a je mnohem flexibilnější, než jak by dokázal v rámci svých mantinelů tradiční státní podnik. Ne snad tedy, že by pracovní portály nebyly zlaté vejce, ostatně v Česku udělal web Jobs.cz svého zakladatele miliardářem, ale nesmí být svazovány státní byrokracií a regulací.
Otázky za pět bludišťáků
Možná od státu chceme, aby se choval jako stát, ale v tržním odvětví se to nehodí. Ale to jsme hned zpátky u té staré dobré učebnice ekonomie. Má stát provozovat poštovní služby? Ty, které mu zajišťují sociální politiku, jako je třeba vydávání důchodů, za ty si rád zaplatí, protože by to stejně jinak musel dělat, ale bylo by to nejspíš ještě mnohem dražší. Ale příjem, rozvoz, skladování a výdej balíků jednoznačně není ani sociální, ani fiskální či měnová politika. A v kapitole tržní selhání balíkové služby také nenajdete.
Pochopitelně, protože jasně vidíme, že je na nich tvrdá konkurence. Dokonce tak tvrdá, že právě posílá balíkovnu pod takový tlak, že se jí nedaří vydělávat a čísla nejsou ani černá nula, ale svítí rudě. Znamená to ale, že balíkové služby neumí vydělávat? Ani náhodou, naopak to může být dobrý byznys. Jen ne v rukou státu. Má stát poskytovat službu na trhu, kde je ostrá konkurence? V učebnici ekonomie to nenajdeme. Ta hlavní otázka je tedy pořád stejná: Proč se o to vůbec bavíme? Pokud na tom trhu probíhá cenová soutěž a konkurence vesele inovuje, potom je trh jako z učebnice a taková učebnice nám jasně říká, že stát by balíky dělat neměl.
Jen musí najít odvahu politici, kteří budou za pár let, až budou balíky v rukou soukromého investora vydělávat hezké peníze, čelit nemístným dotazům, proč se zbavili něčeho, co vydělává. Právě proto, že v rukou státu to systematicky vydělávat nemohlo, ale na trhu to mělo potenciál. Jenže takové vysvětlení by zasloužilo rovnou rozdávat i onu učebnici ekonomie. Politikům to nezávidím, ale snad tu odvahu najdou.
