Balíkovna před privatizací ztrácí tržní podíl. Prodejní plán přitom počítal s každoročním růstem

Balíkovna

Balíkovna Zdroj: Balíkovna

Ondřej Souček

Privatizace Balíkovny, poskytovatele balíkových a logistických služeb, který je dosud součástí České pošty, bude ještě složitější, než se zdálo. Kromě toho, že je firma ve ztrátě a do černých čísel se má postupným růstem dopracovat až v roce 2027, e15 navíc zjistila, že se jí letos v rozporu s plánem vede dokonce hůře než loni. 

Balíkovna je pět let po prodeji slovinských papíren Vipap dalším pokusem o předání podniku ze státních rukou do těch soukromých. Podobností je více. Obě firmy jsou v době prodejního procesu ztrátové a obě fungují na trzích, kde soukromé podniky nemají problém generovat zisk. Na rozdíl od Vipapu chce ale stát na prodeji Balíkovny vydělat. Slibuje proto brzké překlopení do zisku a důvěryhodnost tohoto plánu si v březnu nechal potvrdit i poradenskou firmou EY, která pro Českou poštu zpracovala „Indikativní posouzení hodnoty Balíkovny v roce 2027“. 

Dokument, na který jako první upozornily Hospodářské noviny a e15 ho má k dispozici, však růst Balíkovny podmiňuje transformačními procesy uvnitř firmy. Jedním z cílů přeměny je ušetřit na provozních nákladech, a to zeštíhlením logistické sítě při zachování maximální provozní kapacity všech částí Balíkovny. Balíkovna chce na trh přinést také nový prémiový produkt Balíkovna+, který nabídne celou řadu doplňkových služeb, a v plánu má expandovat i do zahraničí. Do toho chce firma masivně rozšiřovat distribuční kanály pro zásilky, ať už prostřednictvím provozoven svých obchodních partnerů, nebo samoobslužných boxů.

„Realizace transformačních aktivit umožní Balíkovně zvyšovat na rostoucím trhu svůj tržní podíl o jedno procento ročně,“ píše se v přidruženém interním materiálu Business Case Balíkovna, který šéf České pošty Miroslav Štěpán spolu s indikativní nabídkou představil ekonomickým ministrům vlády v březnu tohoto roku.

Největší hráč na trhu

Balíkovna s Českou poštou dohromady dnes podle dokumentu obsluhuje zhruba 28 procent vnitrostátního trhu se zásilkami a je tak vůbec největším hráčem v Česku. Mezi další velké společnosti s dvouciferným podílem patří také PPL, DPD a Zásilkovna.

Růst tržního podílu o jedno procento zároveň představuje zvýšení vnitrostátních tržeb o pět až sedm procent ročně. To podle materiálu znamená roční nárůst o přibližně dva až tři miliony přepravených zásilek. Loni tuzemský trh mírně narostl na 178 milionů podaných balíků, do budoucna má toto číslo podle dokumentu vystoupat až k hranici 200 milionů ročně.

Letos se odhad růstu celého trhu zatím naplňuje. Vnitrostátní e-commerce, která je podle dokumentu pro rozvoj Balíkovny stěžejní, zatím narostla o vyšší jednotky procent. Čísla vycházejí z odhadu Asociace pro elektronickou komerci, která však upozorňuje, že rozhodující měsíc pro celý trh teprve přijde. 

Letošní prodeje jsou zatím nižší

Pozitivní trend na domácím trhu měla podle zmíněných interních plánů využít i Balíkovna. Vyexpedovat měla letos 65 milionů balíků, meziročně o 14 procent více. Jenže podle zjištění e15 se jí přesuny balíků naopak dvouciferně smrskly. Důvodem může být nízká flexibilita, která je na rychle se rozvíjejícím trhu stěžejní. To si myslí i zdroje e15 z trhu, které si však nepřály být jmenovány.

Mluvčí České pošty Matyáš Vitík pokles prodejů balíků e15 nerozporoval. Nicméně uvedl, že Balíkovnu momentálně čeká předvánoční období, což je nejsilnější část celoročního provozu. „Začátkem ledna budeme znát přesné počty přepravených balíků. Výrazné rekordy oproti minulým letům neočekáváme, protože ty byly do značné míry ovlivněny covidovými opatřeními, kdy nebylo možné koupit zboží často jinak než přes e-shopy,“ sdělil. 

Konkurenční boj

Mezitím se Balíkovna pere o nové zákazníky razantním snížením cen. Registrovaným uživatelům nabízí doručení balíku za 39 korun, což je zhruba poloviční cena, než jakou nabízejí zbylí hráči. Podle některých z nich tak využívá nekalé soutěže, protože se snaží dosahovat vyšších tržeb na úkor ztráty, kterou budou hradit daňoví poplatníci. 

Česká pošta v tom ale problém nevidí. „Balíkovna při svém budování pozice na trhu využívá standardních marketingových nástrojů jako další firmy. Cílem těchto marketingových akcí je posílení značky a zvýšení tržního podílu. Nákladovost našich služeb vzhledem k našemu působení na konkurenčním trhu nemůžeme komentovat,“ řekl k cenové politice Vitík. 

Balíkovna chce podle Vitíka zahájit konzultace s potenciálními strategickými či finančními partnery v příštím roce. Na prodeji už ale pracuje nyní. Do konce listopadu hodlá Česká pošta podepsat smlouvu s poradenskou firmou, která jí s prodejem Balíkovny pomůže. Analytici EY ve zmíněných dokumentech předeslali i možnost vstupu na burzu. Tato varianta je ale podle České pošty jen čistě hypotetická, a tedy nepravděpodobná. 

Z březnových materiálů také vyplývá, že pro příští rok Balíkovna očekává tržby okolo 5,1 miliardy korun a hrubou provozní ztrátu před odpisy kolem miliardy korun. Zisku chce dosáhnout v roce 2027, kdy se mají tržby vyšplhat na 5,7 miliardy korun. Pokud se jí podaří slibovaná transformace, může vykázat provozní zisk EBITDA zhruba 360 milionů korun, bez ní to však bude řádově méně, upozorňuje dokument. 

Poradenská společnost EY ve svých odhadech počítá pouze s variantou úspěšné transformace. V takovém případě by si měl podle ní kupující připravit 2,8 až 5,1 miliardy korun. Spodní hranice počítá s cenou odvíjející se od výsledku roku 2027 a také od zhruba osminásobku EBITDA. Ta vrchní naopak kalkukuje s vyšším předpokládaným výsledkem v roce 2028 a se zhruba devítinásobkem EBITDA.

Jak reálné jsou takové sumy, však bude jasné nejdříve v příštím roce. Na trhu se nicméně už vyrojily spekulace, že nerealistické cenové požadavky spolu s nízkou výkonností firmy mohou nakonec vést k levnému prodeji předem domluvenému zájemci.