Komentář Dušana Šrámka: Malá má co vysvětlovat

Taťána Malá (ANO)

Taťána Malá (ANO) Zdroj: ČTK

Taťána Malá
Taťána Malá
Taťána Malá
Taťána Malá
Taťána Malá
6
Fotogalerie

Jako nejslabší článek vznikající koaliční vlády Andreje Babiše se ukazuje nová ministryně spravedlnosti a poslankyně Taťána Malá (ANO). Nemine den, či spíše hodina, aby nevypadl nějaký další kostlivec z její skříně. Zaslouženou kritiku si vykoledovala už v době, kdy rozhodovala jako členka mandátového a imunitního výboru o vydání premiéra k trestnímu stíhání.

O tom, zda by se mělo nějakým způsobem pozastavovat trestní stíhání aktivního politika, se dá samozřejmě akademicky diskutovat, ale Malá si k tomu vybrala tu nejnevhodnější chvíli. I když by si třeba něco takového vůbec nedovolila, vůbec se nemůže divit, že se spekuluje o tom, že ji do funkce Babiš nastrčil, aby vyřešila jeho trestní stíhání. Na druhé straně lze doufat, že si dá ve funkci dobrý pozor, aby na ni nepadl ani stín podezření, že do premiérské kauzy jakkoli zasahuje.

Výtky ohledně dostatečného právního vzdělání a střetu zájmů jsou spíše pěnou dní. Firemní podíl Malá prodala. A je jen otázkou k debatě, zda by ministr spravedlnosti měl být zrovna tituly ověnčený akademik. Každý takový totiž bude prosazovat do legislativy, která by měla být hodnotově neutrální, své názory, což může být nakonec ke škodě věci. Pokud se ministrem stane dobrý manažer, který je schopen se obklopit kvalitními právníky, může to úplně stačit.

Právního aktivismu a diletantismu jsme si užili dost za Roberta Pelikána. Není prostě možné, aby v rámci jednoho zákona bylo navrženo například šest různých koncepcí. Dobrým příkladem je exekuční řád – za dobu Pelikánovy vlády bylo přijato šest novel, přičemž dle názorů odborné veřejnosti i samotných exekutorů téměř žádná v důsledku nevedla ke zjednodušení exekučního řízení či jeho větší srozumitelnosti.

Neméně podstatná je potřeba narovnat komunikaci se soudní mocí a právnickými komorami. Ta kvůli Pelikánovu přezíravému, až arogantnímu chování občas přecházela až do zákopové války. Alespoň podle toho, co řekla v rozhovoru pro Českou justici těsně po svém jmenování, si Malá nezbytnost zlepšení uvědomuje. Pomníkem po Pelikánovi zůstala i soudcovská samospráva. Prioritou je ovšem předložení zákona o soudech a soudcích, tedy nového zákona, který umožní lepší výběr kvalitních uchazečů o tuto funkci, nastaví systém vzdělávání, hodnocení a kariérního postupu, a zvýší tak prestiž i kvalitu jejich práce.

Je toho dost, co by mohla a měla nová ministryně v rezortu udělat. Jedna věc jsou ale dobrá předsevzetí, druhá mediální obraz na veřejnosti a v justici. Její současná situace je tvrdá a skutečně hraničí s kampaní. Ve svém vlastním zájmu by Malá měla všechny sporné věci týkající se i vážného podezření z plagiátorství věrohodně vysvětlit. Bez toho budou všechny její snahy, byť i dobře míněné, poznamenány pochybnostmi. Zvláště v právním prostředí, kde si jednotliví aktéři zakládají na pověsti a renomé, je dobrá pověst polovinou úspěchu.

Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice.