Komentář Martina Čabana: Babišův evropský bolehlav

Premiér Andrej Babiš a Tomio Okamura při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2019.

Premiér Andrej Babiš a Tomio Okamura při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2019. Zdroj: ČTK

Hledět do nadcházejícího politického roku přímo s optimismem, to by chtělo skutečně mimořádně pozitivní náturu. Ale zajímavé věci se dít budou. Hlavně na jaře.

Poslední volební průzkum agentury CVVM v podstatě potvrdil trendy, které byly patrné z dat jiných agentur zveřejněných dříve. Hnutí ANO po posledních problémech Andreje Babiše doma i na evropské scéně neoslabuje. Voliče, kteří ho kvůli Babišovým kauzám opouštějí, nahrazují jiní, zejména ti, které ANO odsává koaličním partnerům z ČSSD a protestním komunistům a okamurovcům.

Právě proto to bude na jaře zajímavé. V květnu jsou volby do Evropského parlamentu. A před závorku je třeba vytknout, že hnutí ANO je dnes na politické scéně v situaci, kdy pro něj nemůže být v jakýchkoli volbách snad kromě senátních, které Babiš pravidelně vzdává předem, přijatelný žádný jiný výsledek než vítězství. Babiš chce na jedné straně vystupovat jako státník evropského střihu, jemuž naslouchají lídři od Junckera přes Merkelovou až po Macrona. Na straně druhé ovšem stále více opírá svoje hnutí o voliče, jimž se jen při vyslovení těchto jmen otevírá kudla v kapse.

Andrej Babiš nemá s protiunijními postoji, jimiž by tyto voliče potěšil, žádný velký problém. O diktátu z Bruselu mluví často, o neschopnosti evropských lídrů řešit problémy také. Jenže to dělá nenápadně doma a na summitech potom hrdě pózuje s největšími zastánci evropské integrace. Ovšem kampaň do eurovoleb se nevede jen doma. Je na ni vidět i zvenku. Pokud se Babiš rozhodne podkouřit svým euroskeptickým voličům, jistě to velmi dobře zvládne. Ale poškodí tím své postavení mezi evropskými lídry.

Přitom nemůže očekávat, že květnové volby přinesou zásadní obrat v tom, jak evropská politika funguje. Je pravděpodobné, že euroskeptické hlasy posílí. Ale že by hlavní „tradiční“ frakce – evropští lidovci, socialisté a liberálové – ztratily dominantní postavení, to se očekávat nedá. Stejně tak v nejbližší době nikam neodejde ani Angela Merkelová, ani Emmanuel Macron. A i kdyby byla nakrásně pravda, že Babišovým evropským partnerům je úplně lhostejné Čapí hnízdo i konflikty zájmů, tak protievropská rétorika cílená na bývalé voliče KSČM a SPD jim stoprocentně lhostejná nebude.

Stručně řečeno – pokud Babiš vyhoví svému elektorátu, poškodí svou image v Evropě, a pokud nebude chtít poškodit svou image v Evropě, může se mu stát, že prohraje eurovolby. Tlak těchto dvou mlýnských kamenů je umocněný tím, že Babiš potřebuje v zájmu Agrofertu odvrátit zastropování zemědělských dotací pro velké firmy v příštím evropském rozpočtu. Na to bude potřebovat všechny diplomatické síly, které má.

Česko tedy hned v prvních měsících roku 2019 čeká bouřlivá volební kampaň a premiéra Babiše i jeho hnutí nepříjemný evropský bolehlav.