Komentář Terezy Spencerové: Trump proti korejskému Rakeťákovi

Kim Čong-un

Kim Čong-un Zdroj: ČTK, Reuters

KLDR
KLDR
KLDR
KLDR
KLDR
7
Fotogalerie

Svůj první projev na Valném shromáždění OSN začal Donald Trump sérií tvrzení o tom, jak je na tom Amerika skvěle, zatímco některé jiné části světa „jdou do pekla“. Celkem 21krát přitom zmínil pojem „svrchovanost“ a tvrdil, že „Amerika neusiluje o to, aby vnucovala jiným svůj způsob života, ale spíše chce zářit jako příklad pro všechny ostatní“. Ale současně vysvětlil, že některé národy by samy o sobě rozhodovat neměly. A ukázal na Írán, Venezuelu, Kubu a na Severní Koreu.

Právě na adresu KLDR velkohubě pohrozil, že Spojeným státům možná „nezbude než ji totálně zničit“. „Rakeťák (míněn severokorejský lídr Kim Čong-un) je na sebevražedné misi pro sebe i svůj režim. Spojené státy jsou připravené, ochotné a schopné,“ pravil Trump.

Přitom podle všeho nehrozil ani tak Severní Koreji, jako spíše OSN – pokud světová organizace odmítne všechny další americké požadavky na sankce a blokády, padne vina za zničení Severní Koreje na ni. A postupem OSN si je nejspíš jistý, protože avizoval, že nedávné sankce OSN „nejsou ničím ve srovnání s tím, co přijde“.

Americké vedení často opakuje, že už vyčerpalo „veškeré možnosti“, jak Kima donutit vzdát se jaderného arzenálu. Veškeré možnosti s výjimkou rozhovorů a diplomacie, samozřejmě. A lze předpokládat, že pohrůžky „zničením“ země s 25 miliony obyvatel a řeči o „sebevražedném Rakeťákovi“ možnost jednání už prakticky vylučují. Kim Čong-un takový postoj zcela logicky prodá jako argument významně ospravedlňující jeho jaderný program.

Jak je vybavena KLDR?

Už od října 1994, kdy Severní Korea s USA podepsala první dohodu, požadovala především normalizaci vzájemných vztahů, které stále vycházejí z příměří z roku 1953. Už tehdy se obě strany zavázaly, že proti sobě nepoužijí jaderné zbraně. Dohoda ale postupně spadla pod stůl. Dnes severokorejský režim trvá na tom, že hodlá dosáhnout „parity“ v jaderných silách, aby americkému útoku předešel.

Čína a Rusko v Radě bezpečnosti OSN sice podpořily nedávnou várku amerických sankcí proti KLDR, současně ale mají za to, že je nutný i dialog. Co víc, Peking stanovil „červenou linii“: pokud USA na Severní Koreu zaútočí, Čína se do věci vojensky vloží. Trump přitom podle všeho dál považuje Čínu za hlavního, ne-li jediného důstojného partnera pro Spojené státy. Stále ještě se v listopadu chystá na návštěvu Pekingu.

Nelze proto předpokládat, že by – přinejmenším v příštích dvou měsících – Severní Koreu napadl. A upřímně, ona vyhlídka není příliš pravděpodobná ani poté. V sázce je ohrožení Číny, Japonska či Jižní Koreje, ale také desítek tisíc amerických vojáků kolem Soulu. To je příliš vysoká cena za jeden podivný diktátorský skanzen. Současně ale platí, že eskalace napětí nemůže trvat donekonečna. Kam až to Trump hodlá dotáhnout, není aktuálně jasné. Že by chtěl jen zatlačit na Čínu, aby Ameriku tolik obchodně neválcovala?

Autorka je komentátorkou Literárních novin

Jaderná hrozba v podání KLDR? Podívejte se na video